"Kdo či co může začít hrát v současné době kontrolní roli ve veřejném prostoru ...
Média jako televize a rozhlas byla vždy pod kontrolou státu, v dnešní, globalizované době státní moc kontrolu nad médii ztratila. Politik měl kdysi bezprostřední přístup do médií z titulu toho, že je politik, což dnes v demokratických společnostech už zdaleka neplatí. Zatímco autoritativní či totalitní režimy mohou postupovat represivně, vysílání zakázat či internetové stránky blokovat a jejich případné návštěvníky tvrdě trestat, demokratické státy v soudobé, mediálně globalizované společnosti ztratily důležitou schopnost tok informací předem regulovat a soustavněji ho využívat pro vlastní politickou propagandu.
Odborníci již delší dobu upozorňují, že přebytek informací může způsobovat ještě větší škody než jejich nedostatek. Čím dál tím očividnější je, že informace na Internetu může dnes publikovat každý nedouk a je velmi obtížné rozeznat relevantní zdroje od nesmyslných.
Kdysi dávno měla pouze poměrně omezená skupina lidí možnost hlásat své názory a postoje masám. Nemluvím o cenzuře, ale o prostých technologických omezeních. V té době také zhruba fungovala novinářská etika, jejímž účelem bylo mimo jiné způsobit, aby se houfně nešířily nesmysly. V dnešní době se jejím dodržováním zhusta neobtěžují ani profesionální média.
Byl bych ale strašně rád, kdyby se ujalo cosi, čemu pracovně říkám etika šiřitele informací. Jsem si vědom toho, že jsem v tomto okamžiku nesmírný idealista, ale jsem přesvědčen, že komunikační sítě by byly mnohem příjemnějším místem, kdyby se autoři alespoň občas zamysleli nad důsledky publikování svých děl.

Etika práce žurnalisty není zatím definována žádným zákonem. Proto vznikají různé zásady, kodexy apod. Vyžadují úctu k pravdě, pečlivé a spolehlivé informování veřejnosti, prověřování zdrojů zpráv, opravy chybných zpráv.
Cíl žurnalistické etiky: Zabránit tomu, aby nedocházelo ke zkreslování zpráv a aby žurnalisté nemanipulovali veřejností.
Vydané dokumenty o etice jsou většinou obecné, široké, frázovité (viz. Canons of Journalism of American Society of Newspapers Editors nebo profesionální zásady přijaté Mezinárodní federací novinářů v Bordeaux 1954 - text zásad viz (1), str. 85).
Jedním ze záměrů pravidel je učinit žurnalistiku profesí, která je v široké míře nezávislá na kontrole laiků. Žádný jedinec, skupina, organizace, kterých se informace týká, by na žurnalisty neměly vykonávat nějaký nátlak. Dále, ochrana novinářů před mediálními organizacemi, které je zaměstnávají.
Mezinárodně platných je deset profesionálních zásad - Noelle-Neumannová a Schulze, 1971. Týkají se žurnalistiky jako služby veřejnosti, snášenlivost, úcta k pravdě, osobní soukromí, žádná brutalita apod. (viz. (1), str. 86)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ