"Postneolit – hospodaření člověka s látkami má po průmyslové revoluci odlišný charakter. Strašáky jsou změna klimatu a změna povrchu Země, acidifikace (okyselení), eutrofizace (přemnožení organismů ve vodě), chemizace (chemické látky v místě původně nepřirozené, škodlivé).

První významná událost - Dříve člověk zaujímal postavení jako jakýkoliv jiný živočich, ale před 2 miliony let začal vyrábět primitivní nástroje, užívá oheň a mění tak vztah k ekosystémům.

Neolitická revoluce – zavedení zemědělství v mladší době kamenné a od toho se odvíjející odlišný způsob života (íránské pohoří Zagros, dále Asie, Střední Amerika). Pěstovali pšenici, proso, ječmen, hrách. Žďáření pro tvorbu polí, avšak nízká úrodnost a dlouhá rekultivace. Rychlý rozvoj po celém světě, asimilování (přizpůsobení) paleolitických kmenů. Obrovská produktivita v zemědělství, jen desetina obyvatel v něm nepracuje. Rychle narůstá počet obyvatel. Expanze – velký rozvoj, invaze – příchod odjinud. Z 10 milionů lidí rychlý nárůst.

Agroekosystém – tvořen komplexem zemědělských pozemků (i půdy ponechané ladem), kulturními i přirozenými rostlinami, dobytkem a lidským sídlištěm se všemi zařízeními.
Je podobný přirozeným ekosystémům - vyvážený a stabilní, druhově bohatý, malé vstupy a výstupy. Je poháněn sluneční energií, látkový cyklus rychlý a téměř uzavřený. Neexistují odpady, existuje cyklický metabolismus (kruhový typ výměny látek).

Průmyslová revoluce – v 16. století je v Anglii nedostatek dřeva, to je nahrazeno uhlím – topení, později průmysl. Dostatek levné energie znamená převrat v technickém a ekonomickém rozvoji. Samotná revoluce vrcholí asi v roce 1750. Nový jev – průmysl, což znamená metabolismus jednosměrného proudu – surovina -> produkt -> užití -> odpad. Potřebujeme suroviny, materiály, energii; využijeme je jen zčásti. Když produkt ztratí užitnou funkci, stane se z něho odpad. Jsou tedy dva problémy – zabezpečit dostatek potravin a zároveň nějak naložit s odpady. Dříve jen 2-3 energetičtí otroci (voda a vítr, dobytek, dřevo).
Později má i zemědělství charakter průmyslového metabolismu. Závislé na osivech a strojích, pohonných hmotách a chemických přípravcích. Vstupy a výstupy daleko větší než u cyklického metabolismu. Výstupy nejsou jen produkty, ale i odpady, rezidua.
Dříve jeden zemědělec uživil 1 měšťana, dnes jich uživí 50.

Agrárnímu způsobu odpovídají v přírodě systémy s převahou primárních producentů.
Moderní průmyslové struktuře odpovídají systémy s převahou konzumentů, čili producenti musejí být výrazně výkonnější.
Jednosměrný metabolismus nemá trvalý charakter, pro přechod k novému stabilnímu modelu je potřeba snížit materiální a energetickou náročnost ekonomické činnosti.

Produkce a spotřeba potravin není ve světě rovnoměrně rozvržena, většina oblastí spíše deficitní (dovážející). Roční produkce potravin činí 5 miliard tun.
Ze dřeva se polovina spálí a polovina druhá jde na výrobu papíru.
Tropických deštných pralesů ročně ubudou 2%.
Roste těžba uhlí (1 rok spotřeby = 1 milion let tvorby) a zemního plynu.
Většina kovů se vyrábí z rud, ale ve vyspělých zemích i z odpadu.
Současná struktura založena na celkem levné energii z fosilních paliv.
Těží se 10 miliard tun fosilních paliv ročně.

Lidská energie využívána:
30% výroba tepla (do 100°C); topení v bytech, továrnách, dopravních prostředcích
20% úprava potravy (nad 100°C)
30% doprava
15% elektřina
5% energie obsažená v potravě
Do budoucna má potenciál – sluneční energie, z biomasy, vody
Nejvíce energie spotřebovává USA.
20% populace spotřebovává 65% energie, čili vyspělé země by měly snížit spotřebu energie. Hrozba z Číny a Indie."

Důležité informace jsou značeny tučně nebo barevně a podtržením.