"Naše cesta za poznáním začala už v Praze, když jsme se zastavili v Malešicích, abychom nasbírali pár lesklých sádrovců. První opravdovou lokalitou se však po delší jízdě autobusem stal až vrch Káčov u obce Sychrov. Tento velký sopouch třetihorní sopky je tvořen velmi pevným olivinickým nefelinitem, díky kontaktní metamorfóze sestává z šestibokých sloupců a můžeme zde nalézt i přepálený pískovec, místy až porcelanit.
Další lokalitou byla Čertova zeď, což je třetihorní žíla z meliliticko-olivinického nefelinitu. Její sloupce (praskliny) jsou kolmé na žílu, v tomto případě jsou tedy svislé. Většina zdi, která je dnes široká od jednoho do tří metrů, byla v minulosti vytěžena. Nejstarší vulkanity z této oblasti jsou podle nových studií až 70 milionů let staré, odpovídají tedy období křídy, což je rarita.
Nedaleko hradu Frýdštejn, jehož původ sahá až do 14. století, se nachází naučná stezka vedoucí až k hradu Vranov nad Malou Skálou a procházející oblastí pískovců, které mají obrovské rozdíly v zrnitosti, což je dáno změnami mezi jednotlivými sedimentačními epizodami. Vrstvy tohoto křídového sedimentu jsou ukloněny až o 90°, a to kvůli blízkému významnému zlomu, který se nazývá Lužická porucha.

První zastávkou druhého dne se stala stavební plocha poblíž Jeřmanovic. Nacházeli jsme zde wolframity.
Potom jsme se přesunuli do lomu Ruprechtice v Liberci, kde byl součástí exkurze i výklad vedoucího lomu, pana Šreka. Z lomu Ruprechtice pochází například materiál použitý na Stalinův pomník, sluneční hodiny v Ústí nad Labem atd. Těží se zde výrazně porfyrická, tzv. liberecká žula, která je specifická svou narůžovělou barvou, což je způsobeno velkými vyrostlicemi ortoklasu. To činí libereckou žulu komerčně zajímavou, avšak společnost se potýká také s problémy, jelikož i v ještě nevytěžené stěně jsme viděli barevný přechod, který způsobuje, že lom není schopný dodávat stále stejný odstín kamene. V dolní části lomu jsme měli možnost vidět i granit s nazelenalým plagioklasem.
Těží se zde blokovou těžbou, což znamená, že kámen není během dobývání ani po něm drcen, ale využívá se znalostí o třech směrech rozpukání granitoidů (s, q, l pukliny), kdy se do stěny provádí vrty vzdálené od sebe zhruba 15 cm a o průměru 3 cm. Na manipulaci s těžkými bloky se používá speciální lanový jeřáb. Kámen se dále zpracovává a mezi nejběžnější produkty patří dlažební kostky různých rozměrů. V lomech, které se specializují na blokovou těžbu, je spotřebováno výrazně méně střeliva než v lomech štěrkařských.
Lom Ruprechtice patří mezi největší lomy České republiky, vytěží se zde patnáct tisíc tun ročně a zásoby se odhadují na dalších 150-200 let (avšak předchozí těžař ložisko nepřipravil zrovna optimálně). Od pana Šreka jsme se dále dozvěděli, že lom odvádí státu úhrady, které činí asi 9% z dobytých surovin. Stát si tímto způsobem chrání své nerostné bohatství, a to i přesto, že pozemek, na kterém se lom nachází, je v soukromém vlastnictví."