"II. Popis doby

1.1.1901 úplný začátek 20. století
Pražský ilustrovaný kurýr ze dne 1.1.1901 citace:
Letošní Nový rok tvoří bránu do století dvacátého. Století devatenácté bylo veliké svými vynálezy, bouřlivé svými vojnami. Doufáme, že století dvacáté povede vědu k novým vynálezům, které přinesou lidu prospěch, lékařům se snad podaří najít lék proti nakažlivým chorobám a hlavně, že snad ve dvacátém století pominou ty hrozné války.

České země byly součástí rakousko-uherské monarchie, ve které vládl císař František Josef I od roku 1848 do roku 1916. 28. června 1914 byl spáchán úspěšný atentát srbskými teroristy na plánovaného následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Františka Ferdinanda d Este a jeho manželku hraběnku Žofii Chotkovou. Tento atentát se stal záminkou pro rozpoutání první světové války. Čeští a slovenští vojáci šli do boje se svými slovanskými bratry Srby a Rusy velmi neradi. Neměli zájem bojovat za habsburskou monarchii. Válečný konflikt vedl k obrovskému zatížení hospodářství, což se projevilo hlavně v českých zemích, neboť nesly břemeno dodávek pro bojiště.

Pro české politiky znamenal počátek války osudovou křižovatku a to buď podporovat císaře nebo vsadit na jeho protivníky a pokusit se o prosazení samostatnosti. Profesor Masaryk rozhodl rychle a to pro druhou možnost. Již na podzim roku 1914 několikrát odjel do zahraničí vyjednávat o možnosti obnovy samostatného českého státu. Když se při poslední cestě dozvěděl, že mu hrozí po návratu zatčení, rozhodl se v cizině zůstat a vést zahraniční odboj. Ze zahraničí spolupracoval s Eduardem Benešem.

14. listopadu 1915 vznikl Český komitét zahraniční jako první politický orgán zahraničního odboje. Základem byla snaha o rozchod s monarchií a idea vytvořit společný stát Čechu a Slováků. Rakousko-Uhersku byl vyhlášen tímto boj. Dne 30. prosince 1915 vrcholilo perzekuční tažení proti českému a duchovnímu životu, bylo zakázáno používání češtiny jako úřední řeči u zemské a okresní správy.

17. května 1917 vznikl Manifest spisovatelů, první oficiální projev nesouhlasu s nadvládou Rakousku-Uherska na domácí půdě během války.
Dne 8-10. dubna 1918 proběhl v Římě Kongres utlačovaných národností Rakousko-Uherska za účasti Čechoslováků, Poláků, Rumunů, Jihoslovanů a Italů, který prohlašoval právo porobených národů na vlastní státy. Dne 26.září 1918 byla ustavena prozatímní československá vláda.

Dne 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát a prezidentem republiky byl zvolen Tomáš Garique Masaryk (T.G.Masaryk), který byl pozoruhodnou autoritou, zosobňoval ušlechtilé ideály: mravnost, humanitu, skromnost i kritičnost. Prezidentem se stal čtyřikrát. V roce 1936 byl vystřídán dr. Eduardem Benešem.

24. října 1929 krachem na newyorské burze začala světová hospodářská krize. Která na jaře 1930 zasáhla rovněž Československou republiku. Poklesla průmyslová výroba, nezaměstnanost narostla do hrozivých čísel. Tato krize silně otřásla společností, sociální nejistoty nahrávaly různým radikálním stranám. Dne 2. října 1933 bylo založeno sudetoněmecké nacionalistické politické hnutí, v jehož čele stál Henlein. Začali se zostřovat vztahy mezi českými a německými obyvateli v pohraničí.
23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace."