"Alois Jirásek
1851 –1930
Tvůrce české historické beletrie se narodil 23,srpna 1851 v Hronově a pocházel ze starého selského a písmáckého rodu.Studoval nejprve na německém piaristickém gymnáziu v Broumově,později na českém gymnáziu v Hradci Králové.Historii studoval na filozofické fakultě v Praze.V Praze se také seznámil jako vysokoškolský student ,pokoušející se o první kroky k literární tvorbě,se spisovateli z časopisu Lumír a spřátelil se s Mikolášem Alšem.Od roku 1874 vyučoval na gymnáziu v Litomyšli ,teprve po 14 letech přešel do Prahy.Za první světové války podepsal jako jeden z prvních známý Manifest českých spisovatelů.(1917.)Zemřel 12. března 1930 v Praze
a je pohřben v rodném Hronově.
Jiráskovo dílo dovršilo buditelskou tradici české literatury.Svou demokratickou představu národních dějin ,vycházející v podstatě z koncepce Palackého,ztělesnil Jirásek umělecky v obrazech velkých pro národ rozhodujících dějinných epoch.Vrchol národní minulosti spatřoval v husitství a v bratrství, významně také popsal národní obrození.
Ačkoli Jiráskovo rozsáhlé dílo zahrnuje v podstatě celou národní minulost od doby mytické po dobu spisovatelova mládí, (povídky odehrávající se v době prusko – rakouské války )
látkově se autor soustředil především na tyto tři zásadní mezníky dějin tehdejší doby – husitskou, pobělohorskou a národní obrození.
Dobu husitskou zobrazil Jirásek ve třech rozsáhlých románových skladbách.Trilogie
Mezi proudy – (jednotlivé části 1.Dvojí dvůr,2.Syn ohnivcův,
3.Do tří hlasů ),
vypravující o vzniku české reformace v době Václava IV.Druhá trilogie Proti všem
( jednotlivé části 1.Skonání věků,2.Kruciáta,3.Boží zástup ) líčí vlastní vznik husitství a jeho chiliastických počátků ,jeho rozmach v době vzniku Tábora a jeho vyvrcholení bitvou proti křižákům na Vítkově.

Umělecky nejhodnotnější je třetí trilogie Bratrstvo –( jednotlivé části 1.Bitva u Lučence,
2.Mária,3:Žebráci ) o bratrských vojscích na Slovensku, zobrazující husitství
v jeho posledním období.
K husitské a reformační tematice patří ještě nedokončený dvoudílný román o Jiřím z Poděbrad Husitský král román Konec a počátek zakládání jednoty bratrské a povídka Zemanka.
Umělecké ztvárnění pobělohorské doby je tématem románu Skály,představujícího na osudech zemanské rodiny pobělohorskou tragédii národa i útlak lidu, bouřícího se proti poddanství.Román Psohlavci s ústřední postavou legendárního chodského hrdiny Jana Sladkého – Koziny je rovněž obrazem vzpoury ,stejně jako Skaláci,zobrazující selskou rebelii na Náchodsku v roce 1775:
Nejvyzrálejším Jiráskovým románem je Temno,
Široká románová freska demonstruje morální, kulturní a společenskou situaci národa ve dvacátých letech osmnáctého století v prostředí pražského měšťanstva ,tajných nekatolíků a drobné šlechty.V románu je také zachyceny postava proslulého ničitele českých nekatolických knih ,jezuity Antonína Koniáše.
K dílům zobrazujícím doznívání protireformační doby ,dobu rokoka a osvícenství patří Poklad, Sousedé,povídka Pandurek a dvě další povídky porovnávající panský život na dvoře vévody Zaháňského v protikladu k bídě nevolných sedláků Na dvoře vévodském a Ráj světa,zobrazující přepychový život rokokových kavalírů v době Vídeňského kongresu.(1815).
Román F.L.Věk shrnuje období národního obrození od konce sedmdesátých let 18.století do dvacátých let 19. století.Hlavní hrdinou románu je dobrušský osvícenský student a později kupec František Ladislav Hek ,ve kterém je popsán život ve městech i na venkově i ostatní události v Evropě.Vedle Věka se tu setkáváme s dalšími obrozenci, např.Václavem Thámem,Janem Theobaldem Heldem,Stanislavem Vydrou,V.M.Krameriem,S. Hněvkovským apod."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ