"Deštné pralesy

Člověk má velký vliv na utváření krajiny. Projevuje se to mnoha způsoby. Např. rozpínavostí v prostoru buduje nové komunikace, případně již vzniklé rozšiřuje, vytváří povrchové doly, zabírá ornou půdu pro vytváření průmyslových komplexů, či rozšiřování měst a obcí, atd. Jedním způsobem je i mýcení deštných pralesů. A právě deštné pralesy jsou velkým, dá se říci, že obrovským problémem lidstva.
Co to vlastně deštný prales je. Je to přírodní les s původním lesním společenstvem (s druhově nesmírně početnou nejpestřejší květenou i zvířenou, které jsou rozvrstveny do četných pater na světě) s různověkým porostem, dosud nedotčený lidským hospodařením, s přírodní skladbou dřevin, kde běžný přírůst je vyrovnáván běžný vymíráním, a s velkým množstvím dešťových srážek, které jsou rovnoměrně rozloženy po celý rok. Léto zde nikdy nekončí a např. listí ze stromů padá, květy kvetou a plody zrají, a to vše po celý rok. Teplota se zde celoročně pohybuje okolo 25 stupňů Celsia, vzduch je nasycen vlhkostí a světlo je přitlumené i v pravé poledne. Deštnému pralesu se také někdy říká zelený oceán, nebo plíce planety.
Největší deštný prales na světě se nachází v povodí řeky Amazonky v Jižní Americe, prostírá se od pobřeží Atlantiku k úpatí And a zasahuje úzkými výběžky podél říčních břehů do sušších krajin. Nejvíce zasahuje území Brazílie. Podle brazilské vlády je až 80 % veškeré těžby dřeva v Amazonii ilegální. Ještě v roce 1970 bylo 99 % amazonských deštných pralesů prakticky nedotčeno. Brazilská vláda odhaduje, že od té doby bylo v Amazonii vykáceno 553.086 čtverečních kilometrů pralesa, což je oblast o velikosti Francie a sedmkrát více než rozloha České republiky. V současné době je vykáceno již 16 % všech brazilských pralesů. Ač se různé organizace snaží o zastavení tohoto trendu, destrukce dále pokračuje. Jen během posledních čtyř let byla vykácena oblast o velikosti Holandska, Belgie a Lucemburska dohromady, tj. 77.285 čtverečních kilometrů.
Podle Greenpeace (organizace, která v tomto případě bojuje o zachování deštného pralesa nejen pro nás, ale i pro další generace) existuje několik způsobů, jak zabránit destrukci původních deštných pralesů v Amazonii. Síť chráněných oblastí pralesa by měla být rozšířena a ne neustále zmenšována. Těžba v takovýchto zvláštních oblastech by měla být povolována podle přísných ekologických a sociálních kritérií. Rezervace určené ke sbírání kaučuku a nedřevěných produktů by měly být zvětšeny. Zároveň by však mělo být provedeno náležité vymezení oblastí, v nichž žije původní indiánské obyvatelstvo.
Tropický deštný prales, který téměř celou oblast Amazonie pokrývá, je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů planety Země a zároveň největší na Zemi. V současnosti to však se světovými deštnými pralesy nevypadá vůbec nadějně. Vlivem těžby
dřeva, pěstováním hovězího dobytka, báňským průmyslem, erozí půdy a stavěním nových komunikací se radikálně zmenšuje oblast deštných pralesů na světě. A tomu, se domnívám, je nutné bránit a zabránit."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ