"V Indii žije přes 900milionů obyvatel a bude-li současný populační trend pokračovat, na konci dosáhne jedné miliardy. Indie je země s obrovskými problémy, které pramení především z bídy a rychlého růstu počtu obyvatel.Největším problémem současné vlády je regulace porodnosti.V zemi panuje bída,zemědělství je primitivní,infrastruktura venkova nedostatečná,nezaměstnanost vysoká a města beznadějně přelidněná.

Země sama je plná protikladů, i když je jednou z nejchudších na světě, řadí se k nejprůmyslovějším zemím s vyspělou technologií a vyrábí letadla, komunikační družice a jaderné elektrárny. Dlouhá léta byla stabilním demokratickým státem a vzorem pro ostatní rozvojové národy, ale dnes jí zmítají vnitřní etnické nepokoje a náboženské spory. V Indii probíhá permanentní boj o moc. Vláda nahradila řízené hospodářství systémem volného trhu.
I indická krajina je plná kontrastů. Na severu tvoří Himaláj hranici mezi Indií a Tibetem. Himaláj je nejmladším a nejvyšším pohořím na světě.Na západě přechází do dvou dalších pohoří : Karakoramu v Kašmíru a Hindúkuše v Afghánistánu.
Svahy hor Západního Bengálska jsou v nižších polohách porostlé bujnou vegetací a kraj v okolí Daržilingu je jednou z nejlepších oblastí pro pěstování čajovníku na světě.Byly zde zaznamenány srážky až 10 000 mm za rok.Chladný severovýchodní monzun, který vane od ledna do března, přináší srážky jen dalekému jihovýchodu.
Podnebí ve zbytku země je subtropické a tropické s dlouhým slunečním svitem a hojností vody z monzunů a četných řek pramenících v zasněženém Himaláji. Monzunové deště udržují od června do září vysokou vlhkost vzduchu a chladnější počasí.
Na úpatí Himaláje přechází krajina náhle v rozlehlou nížinu,odvodňovanou třemi velkými řekami- Indem, Brahmaputrou a Gangou a jejich četnými přítoky v této nížinaté části, která zabírá třetinu území státu a táhne se 3 500 km od Paňdžábu na západě, do Bengálska a Ásámu na východě, je osídlení nejhustší.
I když kraj získává obrovské množství vody z monzunových dešťů a příležitostných záplav způsobených táním himalájského sněhu, je nutné zavla- žování. Je to jedna z nejúrodnějších oblastí na světě, kde se pěstuje rýže a cukrová třtina.Na jihu je nížina ohraničena severním okrajem Dekánské plošiny, která je nejstarší částí Indie s horninami přes 600 milionů let starými. Plošina se táhne až na jih země.

Indové mají různé etnické kořeny. Před rokem 200 př.n.l. zde žily především kmeny s tmavou pletí včetně Drávidů, kteří dnes obývají převážně jih země.S ituace se změnila, když ze severozápadu přišli světlovlasí a modroocí příslušníci kočovných kmenů Árjové.
Víra těchto vetřelců zaznamenaná v náboženských textech zvaných védy, položila základ hinduistickému učení.Ještě o čtyřitisíce let později odříkávají hinduističtí kněží v moderní Indii texty védských hymnů.
Kmeny Árjů měly třívrstevný společenský systém kněží, válečníků a obecného lidu. Později se ustavily čtyři vrstvy : kněží /bráhmani/, válečníci - /kšátrijové/, tvůrci bohatství / vaišjové/ a dělníci a rolníci/šúdrové/. - To je původ indického kastovního systému. Kasta určovala , jakou práci může člověk –vykonávat, koho si může vzít, dokonce i co může jíst, a stejná pravidla platila i pro potomky. Mimo hlavní kasty byli lidé, jejichž povolání z nich činilo „nedotknutelné „ .
Starali se například o odstraňování mrtvol či lidských výkalů. Věřilo se, že tito páriové, jak byli nazýváni, byli potrestáni za špatné činy, kterých se dopustili v předchozím životě. - Říkalo se jim haridžanové /boží děti/ nebo také dalitové /utiskovaní/. V moderní Indii mají kasty malý právní, ale ještě obrovský společenský význam /nedotknutelnost je ústavou zakázána/. -
Většina Indů si dodnes bere příslušníky vlastní kasty a kastovnictví je důležité i v době voleb.i dnes dominují ve státní správě příslušníci vyšších kast.Dalitové museli za své politické zastoupení bojovat: v Uttarpradéši, kde se dalitové spojili s muslimy a vyhráli v roce 1994 provinční volby , vypukly krvavé kastovní potyčky."

Součástí práce je fotografie.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ