"Biografie Michala Viewegha

Michal Viewegh se narodil roku 1962 v Praze, své mládí prožil v městečku Sázava u stejnojmenné řeky.Po maturitě na gymnáziu studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, odkud po dvou letech odešel a pracoval jako noční strážný.Potom se vrátil na vysokou školu, tentokráte na filosofickou fakultu University Karlovy, obor český jazyk- pedagogika.Několik let ( 1989-93) působil jako učitel na Základní škole V. Vančury v pražské Zbraslavi a později jako redaktor nakladatelství Český spisovatel ( 1993-95).Od roku 1995 se věnuje naplno spisovatelské profesi a snad jako jediný český spisovatel je živ jen psaním.
Michal Viewegh nyní žije v Praze, v domu, který byl vrácen jeho rodině v restituci, přestože někdy v budoucnu by si přál hezký domek u Sázavy, kde vyrostl.Nemá auto , mobilní telefon si pořídil, aby byl v kontaktu s nemocnou babičkou.Mezi jeho oblíbené činnosti patří lyžování a chození do posilovny.Viewegh má jedno dítě, 16-letou dceru Michaelu, z prvního manželství. Spisovatel prozradil, že zvažuje opět vstoupit do manželského svazku. "Občas o tom vážně uvažuji - ani ne tak o svatbě, jako spíš o dítěti," upřesnil. Na dotaz, jak si zajistit úspěch u žen, poradil stát se spisovatelem…Spisovatel se Viewegh chtěl stát od 18-20 let, kdy, jak, říká, pochopil, že je to nejvíc muziky za nejmíň.
Zatím napsal tyto knihy: Názory na vraždu (90), Báječná léta pod psa (92), Nápady laskavého čtenáře (93), Výchova dívek v Čechách (94), Účastníci zájezdu (96), Zapisovatelé otcovské lásky (98) , Povídky o manželstvéí a sexu (99), Švédské stoly(2000) a připravuje Román pro ženy.
Pár dní před Vánocemi se na českém Internetu objevilo první elektronické vydání povídky Michala Viewegha. Známý český autor své publikování symbolicky zahájil v předvánočním čase ve stylu sobě hodném - povídkou Zasraný Vánoce.
Michal Viewegh je po Ondřeji Nefovi už druhým autorem, který se odvážil vstoupit na tenký led a umožnil publikování svých povídek na Internetu v elektronické podobě na serveru http://www.evidky.cz/. Placení probíhá pomocí nového mikroplatebního systému I LIKE Q. Cena povídky je 200 Q což jsou 2 Kč.

Co byste dělal s 10 milióny Kč?
Mám důvodné podezření, že bych je utratil.
Co považujete v životě za nejdůležitější?
Život. Čili zdraví.
Znáte nějakou knihu od současného českého autora, která vás doopravdy zaujala?
Nemůžu bohužel říct, že by mne některý z současných českých prozaiků "bytostně uhranul", ale leccos jsem přečetl se zájmem: Jana Nováka, Topola, Rcinera, Kratochvíla, Šabacha, Boučkovou, Douskovou, Putíka a mnohé další.
Viděl jste Báječná léta v brněnském Divadle na provázku? Osobně se mi líbily více než film.
Mně taky.
Proč se tak často ve svých prózách věnujete problematice sexu?
Protože mě "problematika sexu" často zajímá. Přinejmenším častěji, než například problematika Českých drah nebo problematika vyhořelého jaderného paliva. Vás ne?
Pane Vieweghu, vývoj Vaší tvorby se velmi podobá vývoji tvorby jiného našeho autora, jehož knihy se s přibývajícími léty také čím dál více zaobírají pouze jeho vlastním, z mládí si mindráky nesoucím libidem. Nemíváte ve světlejších chvilkách obavy, že se z Vás také stane pouze kuriózní postrach všech večírků široko daleko, který ve svém červeném saku s ocáskem šedých vlasů otravuje vše, co má sukně a méně než sedmdesát let?
Pokud byste si přečetl mou poslední knihu (podle Vaší otázky bych řekl, že to není příliš pravděpodobné), věděl byste, že budu v budoucnu coby postrach večírků otravovat výlučně dívky mladší dvaceti let. To už ostatně s chutí dělám dnes, byť zatím bez šedivého ocásku.
Jak se Vám líbilo filmové zpracování Vašiiich nádherných knížek Báječná léta pod psa a Výchova dívek v Čechách ?
V zásadě líbily, ale mám jako asi každej autor zfilmovaný předlohy spoustu výhrad - ale to bylo riziko, do kterýho jsem šel dobrovolně. SCÉNÁŘE JSEM ALE NEPSAL, TAKŽE MÁM ALIBI.
Jak dlouho deně píšete? Máte nějaký stránkový limit na jeden den, nebo čekáte na nával inspirace?
Můžu si teď dovolit ten luxus nemít žádný limity (času je dost, literatura vždycky počká...) Ale když napíšu míň než dvě tři stránky denně, mám nepříjemnej pocit, že jsem se flákal, že mi to nešlo. Takže píšu radši tak čtyři pět (ale pochopitelně jen malou část roku).
Podle toho, co jste řekl, je být spisovatelem vlastně velká pohoda. Je to tak i doopravdy?
Je to ještě mnohem lepší. :-)
Stalo se vám někdy, že jste neměl chuť psát, myslím, už nikdy?
Pokaždé po přečtení kterékoli recenze :-)
Jak dlouho deně píšete? Máte nějaký stránkový limit na jeden den, nebo čekáte na nával inspirace?"

Součástí práce jsou fotografie o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ