"Nezaměstnaných přibilo, každý desátý je bez práce

Ekonomika roste, ale ve druhé čtvrtině roku jen o 2,1 procenta

V srpnu opět zhoustly davy lidí, kteří jsou bez práce a mezi nezaměstna-nými se ocitl každý desátý práceschopný Čech. S podzimními měsíci jich ještě několik přibude.
Koncem léta bylo bez zaměstnání 525 tisíc lidí, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí dne 8. září 2003.
„Koncem roku se míra nezaměstnanosti ještě vyšplhá na rekordní úroveň přes deset procent,“ varoval ekonom ČSOB Jozef Kovalovský. Nejvíce lidí bylo zatím bez práce počátkem roku 2003 – 10,2 procenta.
Na úřadech práce v těchto měsících hlavně přispívá nápor absolventů a soumrak sezónních pracích. Po ukončení školy je teď bez práce téměř 58 tisíc lidí, hlavně středoškoláků. Během září jich při bylo několik tisíc. „Za vystupované středoškoláky platil stát až do konce srpna zdravotní pojištění, takže se hlásí až nyní,“ řekla ČTK Miriam Majdyšová, vedoucí oboru trhu práce ve Zlíně, kde již za první týden evidovali další stovky absolventů.
Za marným bojem s nezaměstnaností dále stojí snaha mnoha podniků zefektivnit výrobu a snížit náklady v situaci, kdy mají problémy s prodejem výrobků v cizině. Zatím co v předchozích letech byli mezi uchazeči o práci hlavně pracovníci hutí, dolů a dalších podniků těžkého průmyslu procházejícího zeštíhlovací kúrou, dnes je jejich skladba pestřejší.
„Nedá se říci, že by dnes lidé přicházeli z jednoho sektoru, rozlilo se to po celém trhu práce,“ říká Jaroslav Kunc z úřadu práce v Mostě, který už dlouhá léta zaujímá s téměř 23 procentní nezaměstnaností v žebříčku první místo v republice.
Ještě většímu nárůstu nezaměstnanosti přitom brání přicházející zahraniční investoři. Většinou však nejde o příliš pracovně náročné provozy, spíše o desítky nových míst, a navíc letos se zatím firmy v Česku do investic příliš nehrnou.

Ekonomika roste, avšak málo

V druhém čtvrtletí podniky investovaly méně než před rokem a ukously si tak z výkonu ekonomiky. O růst se postaraly svými útratami, o pět procent vyššími, pouze domácnosti. Celá ekonomika díky tomu vzrostla o 2,1 procenta, oznámil 8. září 2003 čerstvá čísla Český statistický úřad.
„Útěchou může být fakt, že růst HDP v Česku je v posledních dvou letech vyšší než v Evropské unii. Naše ekonomická úroveň se tudíž pomalu přibližuje té evropské,“ uvedla analytička České spořitelny Helena Horská. Její dosažení by při o 1,5 procenta vyšším růstu tuzemska zabralo tři desítky let.
Výsledek z druhého čtvrtletí ekonomové hodnotí jako „ani dobrý, ani špatný “. Růst podkopává stále slabá zahraniční poprávka nafukující schodek zahraničního obchodu. Jediným hnacím mostem ekonomiky tak jsou nákupy domácností živené rychlým růstem mezd a nízkými úroky, které vedou k rostoucí oblibě spotřebitelských úvěrů.
„Taková struktura růstu však není dlouhodobě udržitelná a vytváří nebezpečí měnových otřesů podobných roku 1997,“ říká Kovalovský. Věří, že od tohoto vývoje Česko uchrání oživení v západní Evropě, které přinese i větší příliv kapitálu.
V dostihu za Evropskou unií zatím Česko, pokud jde o tempo růstu hrubého domácího produktu, většina sousedních ekonomik předhání. Zhruba stejně rychle roste pouze Maďarsko. „To je po dlouhém období úspěšného růstu zasaženo zpomalením růstu výdajů domácností, ale i investic a čistého exportu,“ popisuje Horská. Polsko přidalo necelá čtyři procenta a slovenské hospodářství díky přílivu investic rostlo v prvních měsících roku ještě o pár desetin procenta rychleji."

Součástí práce je graf.