1.	Index spotřebitelských cen

2.

Výpočet

3.	Problémy při měření životních nákladů

3.1	Substituční zkreslení

3.2	Zahrnování nových druhů statků

3.3	Neměnitelnost kvalitativních změn

4.	Deflátor a index spotřebitelských cen

5.	Očišťování ekonomických veličin od inflace

6.	Reálné a nominální úrokové míry

„Výpočet CPI
1. Určení spotřebního koše – je třeba určit, které statky jsou v cenovém indexu důležité a které oceníme méně, podle toho, jak jsou důležité pro průměrného spotřebitele.
2. Nalezení cen – k určitému datu (např. za tři následující roky)
3. Náklady na pořízení spotřebního koše – v určitém roce (ve výpočtu se mění jen ceny, protože jednotlivá množství jsou pevně stanovena).
4. Výběr základního období a výpočet indexu – jeden rok určíme jako základní; vydělíme hodnotu koše v každém roce hodnotou koše v základním období a násobíme 100 CPI.
5. Výpočet míry inflace – změna cenového indexu v procentech oproti minulému období (hodnota přesahující 100%).

Pozn.: Co obsahuje spotřební koš indexu spotřebitelských cen (v USA)? 41% bydlení, 17% příjmů za potraviny a nápoje, 17 % výdaje na dopravu, 7% zdravotní péče, 6% oblečení a 4% zábava. Zbylých 8% patří ostatním statkům (např. koupě knihy – N na studium jsou v porovnání s ostatními statky zanedbatelné).

Používají se i další indexy – sledující ceny v rámci regionů (např. New York, LA…) nebo jsou určeny pro užší kategorie statků).

Def.: Index cen výrobců je měřítkem nákladů na koš SaS nakupovaných firmami. Ceny v N fy se promítají do skutečných cen placených spotřebiteli index cen výrobců je vhodný nástroj pro predikaci spotřebitelských cen.

Problémy při měření životních nákladů (3 základní problémy)
1. substituční zkreslení – ceny se rok od roku nemění proporcionálně (některé se pohybují rychleji, jiné stagnují); spotřebitelé reagují na cenové změny změnou chování – kupují více statky, jejichž ceny se nezměnily nebo poklesly (CPI však stále používá tentýž spotř. koš) index nadhodnocuje změnu cenové hladiny tím, že tyto efekty pomíjí.
2. zahrnování nových druhů statků – je-li na trhu představen nový výrobek, mají Z (zákazníci) větší možnost výběru zvýšení hodnoty každého dolaru, který mohou S (spotřebitelé) utratit k dosažení stejné životní úrovně potřebují obecně méně peněz – toto neodráží SK CPI.
3. neměnitelnost kvalitativních změn – jestliže se kvalita každým rokem posunuje, životní náklady by měly klesat, přestože ceny budou zůstávat konstantní – ceny v CPI se sice upravují o tato změny, ale nedostatečně.
Pozn.: Důchodci měli své příjmy valorizovány právě pomocí CPI po odhalení nedostatků bylo sociální zabezpečení upraveno tak, že důchody se zvyšovaly o inflaci minus procentní bod (protože CPI je většinou jednoprocentně nadhodnocován).“

Práce obsahuje rovnice.