"Vývoj sklářství nejen v naší oblasti
Nejstarší nálezy skleněných nádob jsou přibližně 5000 let staré a pocházejí ze středomořské oblasti. Ze stejné doby je i nejstarší perla ze skla, která byla nalezena v Thébách v Egyptě. V našich zemích bylo sklo známo již v prehistorické době bronzové a to na jižní Moravě a na západním Slovensku.
Stěhování národů znamenalo v pozdějších dobách v Evropě silné narušení sklářské výroby. V našich zemích se proto objevují první historické zprávy až ve 12. století. Pro rozvoj výroby skla ve střední Evropě bylo rozhodující bohatství lesů (dřevo - zvláště bukové, používalo se jako zdroj energetický, jako surovina na výrobu drasla, jako materiál pro stavbu nářadí), takže počínaje 14. stoletím dochází zde k zakládání hutí. Z této doby pocházejí místní názvy jako: Sklenářova Lhota, Sklenařice, Sklenné a Skelné Teplice. Nejstarší historické zprávy o skle v oblasti Jizerských hor doložené archeologickým průzkumem jsou datovány z první poloviny 14. století. V 15. a 16. století hutí přibývá a rozšiřuje se výroba užitkového zboží - sklenic, pohárů, lahví, ozdob.
Sklářské rodiny přecházely z jedné pohraniční oblasti do druhé a zvláště v polovině 16. století dochází k přílivu sklářů do severních Čech. Výroba skla se stala zdrojem bohatých příjmů pro feudály, kteří při pronájmu půdy udělovali sklářům privilegia, ale stanovili i řadu omezení.
Postupem doby se zlepšovala jakost domácích skel, až posléze přidáním vápence do sklářského kmene se vytvořilo sklo známé jako český křišťál. Do této doby spadají počátky rozsáhlejší výroby drobného skleněného zboží a ozdob, které nastupují cestu do světa společně s českým křišťálovým sklem. Drobné skleněné zboží se vyrábělo při hutích již dříve a k jeho zpracování se využívalo hlavně zimního období. Byly při tom napodobovány benátské perly. Zákazníkům se dodávaly zprvu výrobky surové, později broušené a to i za hranice země do Saska a Hamburku.

Souvislost s broušeným kamenem
Již v dobách Karla IV. se těžily na Turnovsku polodrahokamy, které byly broušeny a leštěny a používány pro různé účely. Turnovské kamenářství má tedy neméně tak bohatou tradici jako výroba skla v hutích v Jizerských horách. Polodrahokamy byly nalézány v okolí Kozákova, na Ještědsku a na Jizerské louce.
Vzhledem ke zdokonalování technologií zpracování se stávají nové kameny cenově nepřístupné. Širší, méně zámožné vrstvy, přijímají proto náhradou imitované kameny, které poprvé uvádějí na trh počátkem 16. století Benátčané. V této skutečnosti je možno spatřovat základy pro pozdější průmyslovou výrobu bižuterních ozdob v dnešním pojetí, kdy se výrobce nesnaží vytvářet konkurenci pravým šperkům, ale podchycuje zájem širšího okruhu spotřebitelů o cenově dostupnější módní ozdobu.
Benátčané svou vysokou produkcí imitovaných kamenů z kompozičního skla ohrozili i původní kamenořezačské řemeslo. Turnovští jsou přinuceni čelit tomuto nebezpečí stejnou zbraní. Roku 1711 se bratřím Fischerům podaří v Turnově po pěti letech pobytu v samotných Benátkách a po mnoha vlastních pokusech utavit první kompozici barevného skla. Tím byl položen základ budoucímu proslulému oboru českého sklářství.
Skleněné kameny byly nejdříve vybrušovány z kousků, které vznikly rozbitím utaveného skla, později byly dělány odlitky v hliněných formičkách a způsob mačkání výlisků ze skleněných tyčí v železných formách zasazených do kleští je používán až ve druhé polovině 18. století. Takto mačkané kameny byly broušeny ručně, každý jednotlivý kus zvlášť až do konce 19. století. V Turnově se tak vytvořila tři odvětví výroby: skláři, mačkáři a brusiči.
V době, kdy zásluhou nového oboru výroby začíná v Turnově sklářství prospívat, prodělává sklářská výroba v Jizerských horách v polovině 18. století období krize způsobené rakousko-pruskými válkami, rostoucí hospodářskou soutěží s výrobní oblastí novoborskou a šenovskou a nikoliv na posledním místě zastaralými výrobními způsoby. Zakladatelské rodiny rezignují, nejsou způsobilé přizpůsobit se novým poměrům a postupně opouštějí své hutě. V této době vstupuje na hospodářské kolbiště v oblasti jizerské sklářské výroby rodina Riedlů. Dochází k velkému rozvoji výroby plochého i dutého skla, je zaváděna výroba broušených ověsů pro lustry a drobných předmětů ze skla."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ