"Zrakový vjem vzniká podrážděním světlocitlivých buněk tvořících sítnici dopadem světla. Sítnice, kt. je protkána krevními cévami, má 3 odlišné tenké vrstvy nervových buněk.
Nejblíže k čočce je vrstva gangliových, potom jsou bipolární a nakonec vlastní fotoreceptorové buňky. Fotoreceptory zpracovávají jednotlivé světelné energie dopadající na sítnici. paprsky světla musí nejdříve projít vrstvou gangliových a bipolárních buněk, než jsou zpracovány fotoreceptory.
Fotoreceptory tvoří dva typy odlišných buněk, lišící se svým tvarem a citlivostí:
• Tyčinky(120 mil) – jsou citlivé na rozdíly v intenzitě dopadajícího světla a nemohou poskytovat barevný vjem – skotopické (soumračné) vidění. Reagují na malé množství světelné energie a tím zprostředkovávají vidění za velmi slabého osvětlení. Zrakový signál není předáván do mozku jednotlivým tyčinkami, ale jejich skupinami a to zapříčiňuje malou rozlišovací schopnost za šera.
• Čípky(66 mil) – obsahují 3 druhy fotosenzibilních substancí, z nichž jedna absorbuje v červené oblasti, druhá v zelené a třetí v modré oblasti spektra. Po absorpci světla následuje fotochemická reakce, kt. vede k barevnému vjemu – fotopické vidění. barevný vjem jiné než červené, zelené a modré vzniká kombinací různých stupňů narušení 3 fotosenzibilních substancí . Nejvyšší koncentrace čípků je v oblasti žluté skvrny, jejíž střed se nazývá fovea centralis.
Rozlišovací schopnost lidského oka je 2-3 mil. odstínů, u zkušených koloristů až 7 mil. Oko vnímá velmi citlivě i malé rozdíly v odstínech při srovnání vzorků.
Směrem od žluté skvrny na všechny strany počet čípků postupně klesá a na okrajích sítnice jsou skoro jen tyčinky. Vedle žluté skvrny je oblast, v niž se spojují nervová vlákna oka, ta vytváří zrakový nerv, kt. vystupuje ven z oční bulvy. V místech kde prochází sítnicí, nejsou přítomny žádné fotoreceptory, a proto se tomu říká slepá skvrna.
Při dobrém osvětlení vnímá oko barvy, při nízkém osvětlení jenom jas, předměty ztrácí barvu a stávají se šedými. V oblasti mezi fotopickým a skotopickým viděním je tzn. Purkyňova oblast.(přechodová oblast při osvětlení , kdy jsou v činnosti tyčinky a více nebo méně čípky →projev změny barev proti normálnímu fotopickému vidění, kt. je způsobena tím, že v této oblasti je oko citlivější na modrou část spektra)
fotopické – citlivost kdy do procesu vnímání jsou zapojeny čípky
skotopické - citlivost kdy do procesu vnímání jsou zapojeny tyčinky (jsou citlivější na osvětlení)
mezokopické – tyčinky i čípky

Defekty vnímáni barev, vizuální iluze

S(modré) čípky – zastoupení 3-5% ve foveální oblasti, 8% v sítnici
M(zelené) – 33 % v celé sítnici
L(červené) – 64% ve foveální oblasti, 55% v sítnici
anomálie barevného vidění:
• trichromatické – reagují všechny čípky,ale jeden méně
 protanomálie - červená
 deuteranomálie - zelená
 tritanomálie - modrá
• dichromatické – jeden čípek nereaguje vůbec – vidí šedě
 protanopie - červená
 deuteranopie - zelená
 tritanopie – modrá
• monochormatické – úplná barvoslepost"

Důležité informace jsou tučně značeny. Práce obsahuje ilustrace o rozsahu cca 1/3 strany.