"1. Úvod
Myslivost má v naší zemi velmi dlouhou tradici. Ke zformování první myslivecké organi-zace došlo ve 20. letech 20. století. Dne 23.4.1923 byly v Brně díky úsilí pánů Žalmana, Pod-hajského, Knolla, Svobody, Sekaniny, Červinky a dalších sjednoceny roztříštěné místní mys-livecké organizace v jednu celostátní Československou mysliveckou jednotu.
Nově založená jednotná myslivecká organizace začala rozvíjet všechna odvětví své zájmové činnosti. Především pochopila, že je nutno vytvořit kosterní základ pro plnění mysliveckých cílů. Tím musí vždy být dobře postavený myslivecký zákon včetně prováděcích vyhlášek a navazujících právních předpisů. Myslivecká jednota na tomto zákoně pracovala již ve 20. letech, dokonce svolala do Brna masové shromáždění na jeho podporu, ale až v roce 1929 se jí podařilo prosadit tzv. malý honební zákon. Myšlenka na nový pokrokový zákon respektující naše podmínky byla naplněna až v roce 1962, kdy byl přijat zákon o myslivosti č.23/1962 Sb. ve znění pozdějších předpisů (č.146/1971 Sb., č.96/1977 Sb.,
č. 143/1991 Sb. č.270/1992 Sb.). Úplné znění tohoto zákona nese označení č.512/1992 Sb.

2. Zákon o myslivosti č. 512/1992 Sb.
I. Základní pojmy:
V úvodním ustanovení je definován pojem myslivosti: „Myslivost je činnost ochraňující, využívající a zkvalitňující přírodní bohatství na úseku ochrany, zušlechťování , chovu a lovu zvěře a jejich životních podmínek a je nedílnou součástí souboru hospodářských činností člo-věka prováděných v přírodě.“
Právo myslivosti je souhrnem práv a povinností chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlast-ňovat si ulovenou nebo zhaslou zvěř, sbírat shozy paroží nebo vejce zvěře pernaté a užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. Právo myslivosti lze vykonávat pouze podle toho-to zákona předpisů vydaných k jeho provedení. (§2 odst.1)
Právo myslivosti je možno vykonávat pouze na honebních pozemcích, které okresní úřad uzná za honitbu, oboru nebo samostatnou bažantnici. Honitby mohou být :
 vlastní: soubor pozemků vlastnicky patřících české fyzické nebo právnické osobě, které tvoří souvislou plochu o minimální výměře 500 ha . Návrh na uznání honitby předkládá vlastník honebních pozemků, pokud tak sám vlastník pozemku neučiní, uzná honitbu i okresní úřad z vlastního podnětu, přičemž náklady s tím spojené nese vlastník pozemku.
 společenstevní: soubor honebních pozemků více vlastníků, v případě, kdy výměra pozemku jednoho vlastníka nedosahuje 500 ha. Pozemky spolu musí souviset a dosáhnout výměry nejméně 500 ha. Jejich vlastníci vytvoří honební společenstvo , jež je právnickou oso-bou.(§5 odst.1,2,3)

Oborou se rozumí souvislá plocha honebních pozemků trvale ohrazená takovým způsobem, aby z ní nemohla unikat chovaná zvěř. Statut vyhlašuje okresní úřad.(§7 odst. 1,2)
Samostatná bažantnice je souvislá plocha honebních pozemků tvořící souvislý celek s mimořádně vhodnými podmínkami pro intenzívní chov bažantů. Při tom není třeba aby jejich celková výměra dosahovala 500 ha. Statut vyhlašuje okresní úřad. (§8 odst.1)
Právo myslivosti v uznané honitbě, oboře či bažantnici přísluší té české fyzické nebo české právnické osobě, které byla na její návrh honitba uznána, nebo vlastníkům honebních pozemků uznaných (§6odst.2) nebo honebnímu společenství vytvořenému následně po uznání honitby (§6 odst.4).
Rybářské právo je oprávnění a povinnost řádně chovat, lovit a chránit ryby a jiné vodní živočichy si přivlastňovat, jakož i oprávnění užívat k tomu v nezbytné míře pobřežních po-zemků. Rybářské právo patří státu, a lze je vykonávat jen v rybářských revírech. Výkon rybář-ského práva v příslušných rybářských revírech stát ( prostřednictvím ministerstva zemědělství) přenechává příslušným subjektům - jde zejména o organizační složky Českého rybářského svazu, o podniky státního rybářství a jiné státní organizace v oboru rybářství, popř. další sub-jekty."

Důležité informace jsou tučně značeny.