"šupiny: 1)ganoidní (pouze chrupavčité,jeseteři) 2)cykloidní (centrální ploténka,dorůstá jako letokruhy) 3)kteroidní (candáti)  ochrana těla ústa-přímá,spodní,horní ploutve-párové (přeměněné končetiny,prsní,břišní),nepárové (hřbetní-opora,ocasní-kormidlo,řitní-stabilita těla) TS-bezzubá ústa,v hltanu požerákové zuby (pozůstatek 5.páru žaberních oblouků,mechanické rozmělňování potravy) jícen žaludekstřevořitní otvor (nemají kloaku) DS-žábry na 4žaberních obloucích v žaberní dutině chráněné skřelemiokysličování; plynový měchýřvychlípenina hltanuhydrostatické ústrojí CS-venózní srdce, 1 předsíň,1 komora; neokysličená, chlopně zajišťují,aby krev tekla jedním směrem, hemoglobin VS-úzké párové ledvinky NS-více nervů v míše než v mozkumalý; velký stř.mozek a mozeček; hodně nervů vychází z míchy; oči-ryby vidí na krátkou vzdálenost,barevně,chybí slané žlázy a víčka uši-statoakustický orgán ve vnitř.uchu-hodně hlubokošpatný sluch ale uvědomuje si statiku ústa-chuťové,hmatové buňky, postraní čárahmatové ústrojí rozmn.-gonochoristé, párové orgány,větš.vnější oplození; tření-F-jikry-jikernačky, M-mlíčí-mlíčňáci, místo tření-trdliště, přímý vývoj P:paprskoploutví-většina dnes žijících ryb,použ. plynový měchýř N:chrupavčití- mezistádium mezi rybami a parybami (jeseter malý, j.velký, vyza velká) N:kostnatí- 90%dnešních ryb,kostěná kostra,nemají chordu,ocasní ploutev-homocerkní,nepárový vícedílný plyn.měchýř Ř:bezostní- cykloidní šup.,měkké ploutve Č:sleďovití- mořské ryby,v hejnech, živí se planktonem (sleď obecný, sardinka o, šprot o, sardel ančovička) Č:lososovití- v mořích.,třou se v řekách,někt. sladkovodní, tuková ploutvička mezi ocas. a hřbet. plout.(losos o, pstruh o, pstruh americký duhový, hlavatka podunajská, lipan podhorní) Č:štikovití- (štika o- široká ozubená tlama,stojaté a pomalu tekoucí vody,dravci) Ř:máloostní- sladkovodní ryby,cykloidní šup.,Weberovo ústrojí- ucho propojeno s plynových měchýřemlépe slyší, akvarijní ryby (piraňa,tetra,neonka) Č:kaprovití- asi 1500 druhů sladkovodních ryb,požerákové zuby (kapr o,karas o,plotice o,bolen dravý,střevle potoční,jelec tloušť,lín o,parma o,cejn velký,hořavka duhová, amur bílý,tolstolobik o) Č:sekavcovití- drobné r. v potocích,dok. přežít i bez vody (mřenka mramorovaná,sekavec příčný,piskoř o) Č:sumcovití- dravci,v přehradách a tůních,největ. u nás-až 2,5m (sumec velký,sumeček americký) Ř:měkkoploutví- posunuté hřbetní ploutve před prsní (mník jednovousý,treska o)
Ř:holobřiší- válcovité,hadovitě protáhlé tělo,ploutevní lem-srostlá ocasní,břišní a řitní ploutev (úhoř říční- tře se v mořích,potom umírá,noční dravec,omezenou dobu se může pohybovat na vzduchu, mouté-malí úhoři-až po 3 letech se dostanou do řek) Ř:lalůčkožábří- moř.ryby zvlášt.tvarů,tělo kryté destičkami (koníček mořský,jehla m) Ř:ropušnice- mořské ryby,jasně zbarvené,produk. hemotoxické jedyshlukování krvinek,ucpávání cév-přirov.se k jedu kobry (perutýn ohnivý,vranka o,koljuška tříostná-sladké vody,M se stará o potomstvo) Ř:ostnoploutví- ktenoidní šup.,množství paprsků v ploutvích (okoun říční,candát o,ježdík o,makrela o,tuňák o,lezoun indický) P:nozdratí- několik žijících druhů N:lalokoploutví- ukazují,jak se z ryb stali obojživelníci N:dvojdyšní- chorda,chrupavčitá kostra, sladké,periodicky vysychající vody,žábry i plíce,šachty v bahně-ve stavu anabiózy tam setrvávají (bahník australský,b. americký,b. východoafrický)
Ek. a et.ryb- vlivy na život ryb-abiotické vlivy-vlivy prostředí (salinita,teplota,proudění vody,množství O2,hloubka,světlo); děl. podle obsahu soli: 1)sladkovodní 2)mořské 3)tažné 4)polotažné – 1)pouze sladké vody,stř.Evropa- 4 pásma řek; pstruhové (velké kameny,rychlá voda,studená,mělká-pstruh, vranka, střevle, mřenka) lipanové (menší oblázky,méně rychlá voda-mník, ostrorebka) parmové (stř.toky řek,písčité,voda pomalejší,teplejší-parma, okoun, štika) cejnové (dolní.toky řek,jíl,bahno,pomalá,málo okysličená voda-cejni, plotice, sumci, úhoři, kapři) 2)jen v moři; pelagické-jen v moři, litorální-podél pobřeží,bentické-mořské dno 3)ve sladké i slané vod,migrují- tahy: anadromní-mořeřeky (losos) katadromní-řekymoře (úhoř);orientují se podle chem.složení vody 4)mořeústní řek-delty, braktická voda-polosladká,poloslaná voda
děl.podle potravy- 1)fytofágní-býložravé-řasy,vodní rostliny 2)omnivorní-všežravé-řas,rostliny,měkkýši,korýši 3)zoofágní-masožravci-predátoři
děl.podle rozmn.-většinou jednou do roka; hromadné (většinou) nebo v párech; trdliště-fytofilní (mezi rostlinami), litofilní (mezi kameny,písek) pelagofilní (volná voda); ryby nemají geneticky danou velikostpořád rostou"

Důležité informace jsou tučně značeny.