1.

Užitek

2.	Celkový užitek

3.	Mezní užitek

3.1	Princip klesajícího mezního užitku

3.2

Rovnováha

4.	Přebytek spotřebitele

5.	Přebytek výrobce

6.	Celkový přínos směny

7.	Struktura trhu a jeho efektivnost

8.	Dokonalá konkurence

9.	Úplný (čistý) monopol

10.

Oligopol

11.	Monopolistická konkurence

12.	Efektivnost trhu

„3) Struktura trhu a jeho efektivnost
Pro strukturu trhu jsou podstatné tyto podmínky:
1) počet firem operujících na daném trhu
2) velikost firem
3) povaha výrobku
4) podmínky vstupu do odvětví (a výstupu z odvětví)
Dokonalá konkurence – je struktura trhu, kdy na trhu působí mnoho malých firem, z nichž žádná nemá významný podíl na nabídce. To znamená, že žádná z firem nemůže výrazně ovlivnit cenu na tomto trhu. Cena je utvářena působením nabídky a poptávky. Firma je tedy tzv. příjemcem ceny. Výrobek je stejnorodý a spotřebiteli je lhostejné, od které firmy jej získá, neboť jeho vlastnosti jsou stejné. Vstup do odvětví je volný. Dokonalá konkurence vede k utváření cen na úrovni blízké nákladům příležitosti.
Úplný (čistý) monopol – jediná firma dodává na trh celou produkci odvětví. Produkt je jedinečný. Vstup do odvětví je velmi nesnadný. Firma může ovlivňovat cenu, ale bere v úvahu poptávkovou křivku. Cena monopolní firmy je vyšší než náklady příležitosti. Proto je tato struktura méně efektivní.
Oligopol – je zde malý počet firem, z nichž některé mají významný podíl na trhu, tj. mohou ovlivňovat cenu. Výrobek je buď stejnorodý (cement) nebo diferencovaný (pivo různých značek). Vstup do odvětví je volný, někdy se však mohou vyskytnout bariéry. Jsou zde určité prvky monopolu, ale i konkurence. Jsou různé druhy oligopolu – firmy postupují ve shodě, kdy se domluví např. na úrovni cen; cenová válka – jedna silná firma sníží ceny a snaží se zničit menší firmy.
Monopolistická konkurence – větší množství malých nebo středních firem. Vstup do odvětví je snadný, výrobek je však diferencovaný, tzn. Že výrobek každé firmy má poněkud odlišné vlastnosti. Výrobky různých firem jsou do jisté míry zaměnitelné a do jisté míry si vytvářejí své oddělené trhy. Je zde určitý prvek monopolizace, který umožňuje firmě zvýšit cenu nad náklady příležitosti (lidé zůstávají věrní jedné své značce a tu neustále kupují i za cenu vyšší ceny). Na druhé straně jsou zde i prvky konkurence a proto se monopolistická konkurence nejvíce blíží konkurenci dokonalé.
Efektivnost trhu
Jestliže trhy plní všechny své funkce (přenos informací, funkce stimulu podnikání, funkce rozdělování důchodů), říkáme, že fungují efektivně. Pokud se vyskytnou jisté deformace v těchto funkcích, trh funguje neefektivně.
Nejefektivnější je tedy dokonalá konkurence. Méně efektivní , ale celkem ještě uspokojivá je monopolistická konkurence. Čistý monopol je pak struktura s nejhorší efektivnosti fungování trhu. Co se týká oligopolu, tak ten má spoustu variant, které jsou více nebo méně efektivní; celkově však oligopol nepatří k efektivně fungujícím trhům.“

Práce obsahuje grafy. Čistý text práce dosahuje cca 2,5 stran.