"METTERNICHOVSKÝ ABSOLUTISMUS

- 1792- umírá rakouský císař Leopold II., na trůn nastupuje syn František II. (v té době II., protože tehdy existovala římská říše, po jejím vzniku už I.=> František II., císař rakouský)
- vládl absolutisticky, ale osvícensky
- byl proti revoluci (v jejím průběhu), je proti všem metodám osvícenství, chce zpět absolutismus
- rakouskou politiku (téměř 40 let) řídí kníže Metternich => má největší moc, kromě panovníka se nejvíc podílí na vládě
- 1812- občanský zákoník => všichni poddaní občané mají stejná práva před soudem
- 1835- umírá František a na trůn nastupuje jeho duševně chorý syn Ferdinand I., který dostal přízvisko Dobrotivý, ale protože byl blázen, převzal jeho vládu Metternich = Metternichovký absolutismus
- přezdívka- policista Evropy
- zpřísnil policejní dohled na liberálně smýšlející občany => zrušení většiny universit, stř. a vys. škol, studentských spolků atd…
- došlo k okleštění jihoněmeckých ústav (byly z nich vyňaty články, omezující vládu panovníka)
- vlivem francouzské revoluce dochází k národnímu uvědomování si národní identity
- začíná se objevovat snaha vytvořit státy s hranicemi podle národnostních skupin
- boj X poněmčování => modernizace jazyku, boje za národní jazyky
- boj X centralismu
- Čechy- znovuvzkříšení a modernizace jazyka, vytváření nových slov (někdy nesmyslných) => nár. obrození
- jeho úkolem bylo dokázat rovnováhu češtiny a němčiny
- Josef Jungmann => pětidílný českoněmecký slovník (tehdy obsahoval všechna dostupná česká slova)
- bádání o historii češtiny
- obroda jazyka- Jungmann, Dobrovský, bratři Preslové
- podpora šlechty a měšťanstva => zájem o historii => vznik muzeí: 1. muzeum- Slezské muzeum v Opavě- 1814, moravské muzeum v Brně- 1817, vlastivědné (dnešní národní) muzeum v Praze-1818 => zastávají úlohu universitních- vědeckých pracovišť
- politická činnost před 1848 nebyla v Rakousku trpěna
- české liberální měšťanstvo se mohlo veřejně projevovat pouze spolkovou činností (např. Jednota k povzbuzení průmyslu v Čechách, Měšťanská beseda)
- dokonce i pod dohledem cenzury se začala rozvíjet česká politická žurnalistika Karla Havlíčka Borovského
- obrodná snaha českých vědců a literátů a počínající politická činnost českého měšťanstva přispěly k vytváření novodobého českého politického národa

PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE V ČESKÝCH ZEMÍCH

- ve 20. a 30. letech 19. stol. lze i v českých zemích vystopovat hospodářské a politické proměny spojené s prům. rozvojem
- rychlý přechod od ruční výr. na strojovou výr.
- první parní stroje byly vyrobeny v brněnské Luzově továrně a ve strojírnách bratří Thomasů v Liberci a v Praze
- 1837- 1839- mezi Vídní a Brnem vybudována první parostrojní železnice
- 1845- parní spojení s Vídní získala i Praha a o dva roky později byla připojena na telegraf
- od přelomu 20. a 30. let byly v provozu koněspřežné železnice mezi Budějovicemi a Lincem a mezi Prahou a Lány
- 1841- v Praze- Karlíně byla na vodu spuštěna první paroloď nazvaná Bohemia (dopravovala cestující do Drážďan)

SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY PRŮM. REVOLUCE

- nové prům. továrny přitahovaly do měst venkovské obyvatelstvo
- v okolí Liberce, Prahy, Kladna, Brna a Vítkovic postupně vznikly hustě osídlené prům. oblasti
- vznik nových společenských tříd dělnictva a buržoazie, zvýšené sociální napětí => rozbíjení strojů, stávky
- první významní prům. a stavební podnikatelé- J. J. Leitenberger z Verneřic, J. Liebig z Liberce, bratři Porgesové z Prahy, bratři Kleinové z Moravy"

Časové údaje jsou barevně značeny.