1.

Úvod

2.	Zahraniční politika – význam a její historický vývoj

2.1	Úloha zahraniční politiky

2.2	Historický kontext

2.3	Pád totality a rozdělení Československa

2.4	Omezení zahraniční politiky ČR

3.	Principy zahraniční politiky ČR

3.1	Hodnotový rámec

3.2	Lidská práva

3.3	Demokracie

3.4	Mírové metody a prostředky

3.5	Kooperativnost

3.6	Cíle zahraniční politiky ČR

4.	Nástroje zahraniční politiky

4.1	Multilaterální diplomacie

4.2	Bilaterální diplomacie

4.3	Ekonomický rozměr diplomacie

4.4	Veřejná a nestátní diplomacie

4.5	Ekologický rozměr diplomacie

4.6	Kulturní rozměr diplomacie

4.7	Zahraniční služba

5.	Tvorba zahraniční politiky ČR

5.1	Konsesuálnost

5.2	Dialog s občany

5.3	Působnost a pravomoce státních orgánů

5.4	Ekonomická diplomacie

6.	Charakteristika současného mezinárodního prostředí

6.1	Činitelé současných mezinárodních vztahů

6.2	Suverénní stát

6.3	Mezinárodní organizace

6.4	Nestátní činitelé

7.	ČR a Evropská unie

8.	ČR a Severoatlantická aliance

9.	Bilaterální vztahy ČR

10.	Multilaterální dimenze české zahraniční politiky

11.

ČR a OSN

12.	Ekonomická diplomacie

13.	Opatření ke zlepšení činnosti české zahraniční služby

14.	Rozpočet Ministerstva zahraničních věcí

„ČR a Rada Evropy
Česká republika v rámci své evropské politiky věnuje stálou pozornost Radě Evropy, která má významnou úlohu při prosazování pluralitní demokracie, právního státu a lidských práv na evropském kontinentě. Česká republika se bude podílet na hlavních úkolech, které si Rada Evropy na tento rok stanovila. Na předním místě k nim patří boj proti terorismu. Rada Evropy reagovala na tragické události v USA z 11. září 2001 ustavením Multidisciplinární skupiny pro mezinárodní akci proti terorismu, ve které pracují experti všech členských i pozorovatelských států včetně USA. Česká republika je ve skupině zastoupena experty Ministerstva zahraničních věcí a ministerstva vnitra. Hlavním úkolem této skupiny je aktualizovat Evropskou úmluvu o potlačování terorismu a další instrumenty, aplikovatelné v boji proti terorismu. Česká republiku tuto úmluvu ratifikovala již v roce 1992. K dalším důležitým právním nástrojům Rady Evropy v boji proti terorismu patří úmluvy z oblasti praní špinavých peněž, trestně právní oblasti a z poslední doby zejména úmluva o zločinu v počítačové síti, jejíž podpis Česká republika připravuje. Rada Evropy bude i nadále sledovat vývoj situace v Čečensku. ČR bude spolupracovat s Komisařem Rady Evropy pro lidská práva Alvaro Gil-Roblesem, který byl Výborem ministrů pověřen úkolem sledovat vývoj v Čečensku. Jedním ze tří expertů v tzv. Kalamanovově komisi, sledující vývoj v Čečensku, je česká členka Sekretariátu Rady Evropy. Rada Evropy jedná o přijetí Bosny Hercegoviny za nového člena. Česká republika se k přijetí Bosny Hercegoviny staví vstřícně, klade přitom důraz na plnění závazků vyplývající z členství v Radě Evropy. Česká republika bude věnovat velkou pozornost zabezpečení činnosti Evropského soudu pro lidská práva. Soud se potýká s vážnými finančními problémy vzhledem k obrovskému počtu stížností, které mu docházejí ze všech členských států. Česká republika souhlasí se zvýšením výdajů na chod Soudu, vyslovuje se však pro jeho reformu s cílem přizpůsobit ho nové situaci a zajistit vysokou kvalitu jeho rozsudků. V současné době je Česká republika smluvní stranou 80 úmluv Rady Evropy a signatářem 17 úmluv (z celkového počtu 186). Je na prvním místě v počtu podepsaných a ratifikovaných úmluv mezi státy střední a východní Evropy. V tomto roce bude pokračovat zapojování České republiky do smluvního systému Rady Evropy. V roce 2002 Česká republika hodlá ratifikovat Občanskoprávní úmluvu o korupci, Evropskou úmluvu o dohledu nad podmíněně odsouzenými a podmíněně propuštěnými a Evropskou úmluvu o přeshraničním televizním vysílání, a podepsat Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě zřizující systém kolektivních stížností, Úmluvu o lidských právech a biomedicíně, o transplantaci orgánů a tkání lidského původu a Dodatkový protokol o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat. Ratifikační procesy u jednotlivých úmluv Rady Evropy jsou v pravomoci jednotlivých resortů jako odborných gestorů.“