"Protektivní faktory (dle Wernerové a Smithové ):
- Alespoň průměrné kognitivní dovednosti v kombinaci s příjemným a sociabilním jednáním, které pozitivně působí na ostatní a tím dochází ke vstřícnější interakci.
- Laskavé a vřelé vztahy s dospělými, které napomáhají vytvoření důvěry, autonomie a iniciativy.
- Schopnost navázat kontakt se školním či jiným prostředím typu mimoškolních organizací, díky kterým mají mj. pocit sounáležitosti, dokáží se o ně opřít, mají v nich vzory, dostávají zpětnou vazbu ohledně reálnosti svých plánů do budoucna, budoucího profesního uplatnění apod.

Je také podstatné, aby měly své zájmy a koníčky, které je naplňují a ve kterých se seberealizují.

Osobně se shoduji s Hauserem , který u svých „sledovaných osob“ vypozoroval ještě navíc velmi dobrou schopnost sebereflexe a schopnost navazovat a udržovat vztahy. Dle mého názoru je člověk s dobrou sebereflexí schopný poučit se ze svých úspěchů a chyb, umí přijmout kritiku a i z ní se opět poučit. To významně souvisí právě i se vztahy, ve kterých je mj. nutná „spolupráce“, kompromis, sebereflexe, schopnost dát konstruktivní kritiku, přijmout ji atp.

Dalším pozitivně působícím činitelem je pohyb. Ať již prostým faktem, že se při pohybu uvolňují hormony a okysličuje se mozek, přičemž obojí působí blahodárně na psychiku, tak také tím, že při sportu většinou nejsme sami – pracujeme tedy opět vztahy. Máme možnost porovnávat své síly, schopnosti a dovednosti, soutěžit, naučit se prohrávat, poznávat pravidla „fair play“, spolupracovat, být zodpovědný, poznávat své limity a příležitosti, a mnoho dalšího.



Pomoci nám může také zvíře. Pozitivní vliv zvířete na člověka, zejm. dítě, je již dokonale propracovaným tématem a stále více vyhledávanějším způsobem terapie.
Kontakt se zvířetem napomáhá zlepšení komunikace, získávání důvěry, sebedůvěry, k výchovnému chování a velkou měrou také k odpovědnosti či empatii. Díky své bezmezné věrnosti a lásce jsou domácí zvířata (popř.zvířata využívaná v terapii) významnou sociální silou.

Za zmínku stojí výsledek studie Garmezy a Neuchterleina , kteří zaznamenali u odolných dětí, pocházejících z chudých rodin, tyto společné faktory:
• uklizenou a čistou domácnost, mající více knih;"

Práce vychází z knihy Ivy Šolcové Vývoj resilience v dětství a dospělosti.