1.

Zvuk

1.1.	Rychlost zvuku

2.

MP3

2.1.	Karlheinz Brandenburg

2.2.

Vývoj mp3

2.3.	MP3 jde na veřejnost

2.4.

MP2

2.5.	Kvalita zvuku

3.	Bit za sekundu

4.

OGG

5.

WMA

6.

AAC

7.

AMR

8.

WAV

9.	Apple Lossless

10.	Dolby Digital

11.

Dolby NR

12.

ATRAC

13.

G.711

14.

G.729

15.

MOD

16.

Speex

17.

Musepack

18.

Lame

19.

Flac

20.	Srovnání se ztrátovými formáty

21.

Srovnání

22.

Programy

22.1.

Super

22.2.

Audacity

23.

Zdroje

"Vývoj mp3

MPEG-1, vrstva zvuku 2 kódování, začínala jako vysílání digitálního zvuku. Projekt uskutečnila instituce Egon Meier-Engelen Deutsche Forschungs - und Versuchsanstalt für Luft - und Raumfahrt (pozdnější na nazvaný Deutsches Zentrum für Luft - und Raumfahrt, Německé letecké centrum) v Německu. Projekt byl financován i Evropskou unií.
V roce 1991 byly dva dostupné návrhy: Musical (známý jak Vrstva 2), a ASPEC (adaptivní spektrální vnímavostní entropie kódování). Musicam technika, jak navrhoval Philips, CCETT a IfR byla vybrána kvůli jeho jednoduchosti, stejně jako minimum výpočetní síly sdružené s kódováním vysoké kvality a slisovaným zvukem.
Musicam formát, založený na „náhradníkovi“-kódování skupiny, byl klíč urovnat východisko pro MPEG formát komprese zvuku (vzorkovací frekvence, struktura rámců, záhlaví, množství vzorků na rám).
Technologie a nápady byly včleněny do ISO MPEG vrstva zvuku.

Pod předsednictvím Profesora Mussmanna (univerzita Hannover), který editoval standardu, která byla dělána pod Responsibilitiesem Leon van de Kerkhofem (vrstva já) a Gerhardem Stollem (vrstva II).
Pracovní skupinu tvořili: Leona Van de Kerkhof (Nizozemsko), Gerhard Stoll (Německo), Yves-François Dehery (Francie), Karlheinz Brandenburg (Německo). Nápady z Musicamu a ASPECu, přidat některé jejich vlastních nápadů a vytvořil mp3, který byl navrhnut dosáhnout stejné kvality u 128 kbit/s jako MP2 u 192 kbit/s.
Celý projekt byl dokončen v roce 1992 jako součást MPEG-1, první souprava standardu MPEG, který vyústil v mezinárodní úroveň a byl publikován v roce 1993. MPEG-2 byl jako součást druhé soupravy dokončen v roce 1994, publikován byl v roce 1995.
Kodéry mají typicky definovanou komprimační rychlost přenosovou rychlostí, protože míra komprimace záleží na hloubce a vzorkovací frekvenci vstupního signálu.
Někdy se používají i parametry pro CD (44.1 kHz), někdy se digitální zvuk nahrává s parametry 44 kHz (DAT).
Kompresní poměry s těmito odkazy jsou vyšší a demonstrují problém termínu kompresní poměr pro kodéry lossy.

Karlheinz Brandenburg používal CD nahrávku Suzanne Veginy písně Tomův host, aby mohl odhadnout mp3 komprimační algoritmus. Tato píseň byla vybrána kvůli jemnosti a jednoduchosti velmi usnadňující zaslechnutí nedokonalostí ve formátu komprimace během „playbacku“. Někteří se odkazují na Suzannu Vegovou jako na „matku mp3,“někteří vážnější kritici zvukové výňatky (glockenspiel, trojúhelník, harmonika...) berou do EBU V3/SQAM odkazové kompaktní desky.
Byla používána profesionály zvuku k hodnocení subjektivní kvality zvukových formátů typu MPEG."

Práce obsahuje tabulky, obrázky. Čistý text je cca 20 stran.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ