"Desertifikace afrických pouští
Desertifikací se rozumí rozšiřování pouští, což je degradace území sousedícího s pouští na území pouštní či polopouštní a v dnešní době je odborníky považován za globální ekologický problém. V Africe je tento problém nejlépe pozorovatelný především na Saharské poušti, ale dobře pozorovatelný je i na Kalaharské poušti, Kalahari a Sahara spolu tvoří dvě největší africké pouště. A abychom mohli lépe proniknout do problému, představíme si je podrobněji.

Sahara
Sahara je největší pouští Afriky a zároveň největší pouští světa. Její přibližná rozloha je 9 milionů km2 a díky desertifikaci se neustále zvětšuje. Většinu Sahary zaujímá kamenitá poušť, v menších podílech se tam také nacházejí písečné pouště. Na její satelitním snímku (obr. 1) uvidíte její tvar podobný lichoběžníku a můžete si lépe představit její velikost. Dále na obr. 2 můžete spatřit rozdělení Sahary na menší celky.

Kalahari
Je největší pouští Jižní Afriky. Typem je to písečná poušť a její písky jsou červeno hnědé. Jak už bylo zmíněno, nachází se v Jižní Africe, konkrétně u obratníku Kozoroha. Rozloha Kalahari činí cca 900 000 km2. Vidět ji můžete na satelitním snímku obr. 3.

Příčiny desertifikace
Příčiny tohoto jevu se dají rozdělit na dva typy umělé a přirozené. Umělými se myslí, ty způsobené člověkem, ať už přímo či nepřímo, a přirozenými jsou míněny ty, které se dějí v rámci přírodního cyklu.
Klimatické změny jsou příkladem přirozených příčin desertifikace. Kdyby na rozšiřování pouští měli vliv, jen tyto jevy, důsledky by byly mnohem mírnější. Což nás vede k poznatku, že za dnešní situaci afrických pouští mohou v důsledku hlavně lidé. Příkladem přirozených příčin je postupná změna klimatu a z části globální oteplování (zvětšující se sucho), které se do této kategorie řadí jen napůl, protože je urychlené lidskou činností.
Umělé vlivy, jsou ty, způsobené přímo nebo nepřímo člověkem. Můžeme tam zařadit spásání traviny dobytkem, maximální využití úrodné půdy, s čímž je spojeno nadměrný odběr vody pro zavlažování zemědělské půdy. Dále je tu odlesňování a sním způsobená eroze a okrajově stejně jako u přirozených vlivů globální oteplování.

Důsledky desertifikace
Je to především zhoršení lidských podmínek pro život, tj. úbytek zemědělské půdy, což je ironií vůči tomu, že jedním z příčin je její rozšíření. Pak je tu zhoršení lidského zdraví po celém světě a to díky zvyšujícímu se počtu prachových bouří, které zasypávají půdu drobnými prachovými částečkami, to se ale netýká jen Afriky, tyto částečky putují po celém světě, kde je vdechují lidé. Ročně to činí několik tun písky, štěrku apod. Ty mohou způsobit dýchací potíže, zkomplikovat růst rostlin (př. Florida). Poté je důležité zmínit, že na prachových částečkách se můžou nacházet patogeny různých onemocnění. Vědci například spekulují o teorii, kdy prachové částice z Afriky přenášejí mikroorganismy, které poškozují korálové útesy v Karibském moři.
Také tu však musíme připomenout i nějaký pozitivní vliv. A to třeba ten, že tyto částice nesou živiny, které prospívají Amazonskému pralesu."

Součástí práce jsou mapy a fotografie o rozsahu cca 2,5 strany.