"13B) STÁT BLAHOBYTU

Definice
• koncepce, která zkoumá existenci veřejného sektoru a jeho funkci ve společnosti, protože se specializuje na přerozdělovací (redistribuční) funkci
• sociální výdaje – důležité pro posouzení velikosti VS; sociální zde je velmi důležité
• přerozdělovací politika => sociální důvody
• počátky v době vzniku VS – 1880 v Německu; Bismarkt – lidi některý jsou nemocný a nemají pro společnost význam, bylo by dobré, kdyby se rychle uzdravili a šli makat => stát by mohl zabezpečovat dávkový systém v určitých obdobích života (nemoc, úraz); pokládá základy toho, že stát se má postarat o lidi v určitých etapách života (nemoc, úraz, důchod) => myšlenku převzali Britové, který přijali zákon o důchodech a zákon o soc.(?) pojištění; následovalo Švédsko
• přechod postarání se od rodiny a církve na stát => vytvoření systému
• největší rozmach po 2. světové válce => stát je sociální jistotou => zvyšující se tlak na to => stává se větším přerozdělovatelem
• nejblíže k liberalismu – u nás, Polsku, Rak. to má tendenci ke komunismu => Marx, který něco odsud převzal
• přišli na to, že vliv státu na sociální oblast (lidi) má další makroekonomický dopad – prostřednictvím soc. politiky je možné provádět i stabilizační politiku (systém je zabezpečení i v době nezaměstnanosti => dávka => zamezení výkyvu ve spotřebě) => 60.-70. léta dochází k rozmachu veřejných výdajů (mimo komunistických státu) na sociální oblast (až 40% rozpočtu)
• tím, že státy šly na sociální oblast, se začaly zadlužovat => veřejné výdaje na sociální oblast jsou největší přispívatelé k zadlužování
• souhrn: na počátku sociální funkce => liberalismus => liberalismus není dobrý – musí existovat sociální oblast ale i nějaký výkon => přechod k veřejné moci, kterou uchopuje stát blahobytu (státní přikazování) = ochrana státní mocí chráněných zájmů (život, zdraví, majetek, prosperita, apod.) => prosazování chráněných zájmů prostřednictvím veřejné moci, v některých chvílích dost příkazové; děje se to na základě nástrojů:
o aktivní politika zaměstnanosti
o sociální rovnost – přispívání každé příjmové skupině trošičku jinak
o zabezpečování veřejných služeb (zdravotnictví, školství, sociální služby)
o sociální jistoty
o vysoký stupeň přerozdělování
• součást každé hospodářské politiky – vydělení jako tzv. sociální politika
• negativa – zkušenosti, které udělaly státy, které v minulosti patřili mezi welfare státy (severský)
o postupně jim klesá výkon ekonomiky – růst stále se snižujícím tempem (lidi nechtějí dělat, když stát se o ně postará – užitek z práce můžou porovnat s užitkem z dávky); mají velmi vysokou daňovou kvótu – čím vyšší je, tím nižší je aktivita lidí => budou míň spotřebovávat, méně spořit, dělat víc načerno => snížení motivace pracovat

A. Stará ekonomie blahobytu
• A. C. Pigou – vychází z myšlenek:
o MU příjmu bohatého člověka < MU chudého člověka => základní otázka welfare
o problém s měřitelností užitku (tehdejší dána klasickou školou – kardinalistické pojetí – užitek je měřitelný) => přišly na to, že v případě, že se dá měřit, tak pak pravděpodobně bude existovat způsobilost ke spokojenosti = vezmeme 2 lidi, dáme jim statek – může říci, že budou mít stejný celkový MU z důvodu různých individuálních MU => kritika této myšlenky:
 pokud platí, pak bude-li příjmová rovnost ve společnosti, pak dosáhne spol. největšího blahobytu
 nelze vyloučit, že všichni mohou být šťastnější, když bude existovat urč. míra příjmové nerovnosti
o ekonom musí být objektivní, už tehdy znaly paretovskou efektivnost => paretovo pravidlo jednomyslnosti – ekonomové chtěli být objektivní; pokud zásah do ekonomiky způsobí nějakou ztrátu (záporný užitek) => zásah nemá být proveden => celospolečenský užitek se nezvýší; nikomu se nesmí zhoršit, ale alespoň jednomu se musí užitek zvýšit
o objektivní ekonomové se postupem času stali zastánci pozitivní ekonomie => nedávaly rady; základem je objektivita a honba za maximálním celospolečenským užitkem
o 30. léta 20. st. – končí; Keynes – „raději krizi než neobjektivitu“
o pokud se v ek. stane zásah, sečteme MU lidí (není u všech stejný) – sečteme + a - MU –porovnáme sumy - pokud + strana převažuje, potom existuje možnost, že zásah v rámci teorie welfare má být realizován"

Otázky jsou zpracované v rozsahu 4 až 10 stran. Součástí práce jsou grafy a schémata o rozsahu cca 6 stran.