"Všeobecná charakteristika feudálního státu a jeho práva

// dále je vymezováno vůči předchozí otrokářské společnosti //

Feudalismus vzniká od 5. století n. l. (po pádu Západořímské říše r. 476)
 Z a J Evropa (Itálie a bývalé římské provincie)
 Stř., V, S Evropa (žádný nebo jen zprostředkovaný vztah s vyspělou otrokářskou civilizací – Římem) o několik století později.

Vzniká rozkladem prvotně pospolných společností germánských a slovanských. Tempo vzniku určeno rychlostí rozkladu a přežitků p. p. spol.
 Rychleji tam, kde Germáni a Slované okupují oblasti zanikající Římské říše. Konfrontace dvou civilizací vede nutně k rozkladu primitivních vztahů a k -> nových ekonomických a politických pořádků. Ty již lze hrubě nazvat feudálními.
 Není-li styk s Římem, feudální spol. vzniká z prvotně pospolné spol. a tento proces trvá i o několik staletí déle. Ještě více to platí pro Z Slovany a S Germány, kteří cizí vlivy znají jen z vojenských výbojů Franků, z pronikání křesťanství a církve.

Proč u oblastí bez vlivu vyspělejších oblastí (viz několik řádků výše) nevznikne nejdříve otrokářský řád, a ne rovnou feudalismus?
 Otrokářský řád potřebuje specifické okolnosti pro vznik (málo rozvinuté výrobní síly a organizace lidu, geografické vlivy -> v čele je jediná skupina).
 Viz např. patriarchální otrokářství Předního východu, některé starořecké obce, poslední dvě století Římské republiky a první dvě století císařství. (Poté je již opět hlavní svobodná či polosvobodná výroba).

Naopak počátek evr. feudalismu charakterizován jistou rovnováhou politických a hospodářských sil mezi oblastí bývalé Západořímské říše a Byzantské a mezi kmenovými společnostmi Germánů a Slovanů (stojí na prahu státu).
 G. a S. = nastupující síla; vojenská převaha má určovat osud Evropy. Civilizační vývoj – obě etnika na podobném stupni rozvoje.

Styk s umírající antickou říší způsobí rychlejší rozpad prvotního zřízení (Franci na Z, Bulhaři na V). Neporuší to však rovnováhu tak, aby pokročilejší ovládli ostatní (a vzniklo otrokářství).
 Samozřejmě nové státy válčí, jsou zajatci a pracovní otroci (v každém státu 6. – 9. stol.), ale nikde netvoří pracovní základ společnosti. Otroci se časem asimilují.
 Otroků systém totiž nevznikl kvůli: nedostatek otroků (přeci jen), nedostatek potravin ( způsobený nevyspělou technologií. Základem je individuální malovýroba, minimální nadvýrobek nestačí pro otroky).

Vznik feudálních států

Rychleji, kde prvotně pospolná spol. Germánů a Slovanů rozklad pod nějakým vlivem římské civilizace; pomaleji tam, kde „katalyzátor“ vyspělých na společnost nepůsobí.

Společné znaky:
1. Podmínka vzniku státu = majetková a politická polarizace, jež leží v
 majetkové a společenské diferenciace u G. a S. v jejich prvotních společnostech
 dávné diferenciaci majetku římské společnosti.

Ve státech vzniklých v římských provinciích pozemková aristokracie germánská srůstá rychle s aristokracii římskou a -> třída feudálních pozemkových magnátů (Z a J Evr. v 6. a 7. stol.).
 Ovládá všechno závislé obyvatelstvo bývalých provincií, časem ovládá i germánské drobné sedláky (dříve svobodní kolonizátoři provincií)."