"5. Ekonomický růst a hospodářské cykly. Definice ekonomického růstu. Zdroje růstu. Hospodářské cykly, příčiny vzniku. Charakteristika fází cyklu. Princip akcelerátoru.

Definice ekonomického růstu
Společnost vykazuje tendenci k růstu potřeb, a proto vyžaduje, aby se výkon ekonomiky zvyšoval. První ucelenější soustava ekonomických názorů (merkantilismus) pojednávala o růstu peněžní formy bohatství (kritika a přelom A. Smith – Pojednání o podstatě a původu bohatství národů). Ekonomický růst vyjadřuje, že se potenciální produkt zvyšuje. Růst může být vyvolán:
- v rámci stávajících kapacit, tzn. vyšší mírou využití kapacit. Jde o posun po křivce AS, přičemž produkční možnosti ekonomiky zůstaly zachovány.
- růstem q*, křivka AS se posouvá doprava a E si osvojuje schop. produkovat vyšší výkon
Nejjednodušším je srovnání makroekon. výstupů v období po sobě následujících. O růstu hovoříme tehdy, jestliže HDP v roce t+1 dosahuje vyšší úrovně než v roce t: HDPt+1 – HDPt = dHDP > 0. Ekonomický růst ovlivňuje jak ekonomickou sílu země, tak její ekonomickou úroveň. Ekonomická úroveň vyjadřuje účinnost využívání disponibilních zdrojů měřenou pomocí úrovně výstupu na jednoho obyvatele. Ekonomickou sílu vyjadřujeme pomocí absolutní velikosti finálního produktu. Běžným způsobem vyjádření ekonomického růstu je používání ukazatele označovaného tempo růstu (GHDP): GHDP = (HDPt – HDPt-1 / HDPt-1) x 100. Uvedené tempo růstu je tempem růstu reálného HDP. Jiným přístupem je koeficient růstu (gHDP): gHDP = (HDPt / HDPt-1) x 100. Nemění-li se podmínky, je rostoucí množství používaných VF doprovázeno růstem q* i skutečného produktu. Bariéra omezenosti zdrojů orientuje vyspělé ekonomiky k řešení, při kterých je vzestup založen na růstu efektivnosti využívání zdrojů. Zdroji růstu jsou: Extenzivní faktory růstu jsou spjaty se zapojováním dodatečných VF. Intenzivní faktoru růstu pak představují zvyšování účinností (produktivity) VF. Ekonomický růst vyjadřuje zvyšování rozměru potenciálního produktu. Skutečnost, že se vzájemně mohou odlišovat tempa růstu AS a AD, má přímé dopady na utváření rovnováhy. Tím je ovlivňována cenová hladina i výkonnost ekonomiky v následujícím období. Uchování stability cen v podmínkách růstu předpokládá, že růst výkonu (q* se posouvá doprava) je doprovázen posunem křivky AS i AD doprava a to ve stejné míře. Pokud dochází k zaostávání tempa růstu AD za vývojem AS je rovnováha utvářena při nižší cenové hladině a také při nižším výkonu než je q*. Pokud nedochází k růstu q*, pak za stejných podmínek nutně musí klesnout AD, to vyvolá klasickou recesi. Pokud se velikost AD nezmění, ale dojde k poklesu úrovně AS, nastává tzv. slumpflace (stagflace).

Hospodářské cykly
Teorie hospodářského cyklu se zabývá kolísáním skutečného produktu kolem úrovně potenciálního produktu, jehož vývoj vyjadřuje růstovou tendenci ekonomiky. Rozdíl mezi skutečným produktem a potenciálním se označuje jako mezera výstupu (GAP). Vrchol a sedlo jsou konce vzestupu a sestupu hospodářského cyklu. Kontrakce je fází v níž dochází k poklesu skutečného produktu. Není to jen pokles výkonu, ale také výnosů. Pokud délka poklesu překročí horizont šesti měsíců, jedná se o recesi. Zvláště výrazné poklesy pak nazýváme deprese. Expanze se vyznačuje vzestupem úrovně skutečného produktu. Expanze do bodu, který již ekonomika dosahovala nazýváme obnovou, oživením. Ta část vzestupné fáze, která má vyšší skutečný produkt než q* označujeme jako boom, rozmach. Jedním hospodářským cyklem rozumíme pohyb, který E vykoná mezi opuštěním sedla (počátek vzestupu) a návratem zpět do sedla. Časový úsek se nazývá perioda. Rozlišujeme následující druhy cyklů:
- Juglarovy cykly (střednědobé, perioda 8-10 let)
- Kitchinovy cykly (krátkodobé, perioda 36-40 měsíců)
- Kondratěvovy vlny, Kuznetsovy cykly (dlouhodobé, perioda 54-60 let)
Vysoká mezera výstupu v obdobích recese je provázena vzestupem míry nezaměstnanosti, tlakem na omezování výroby, poklesy ziskovosti atd. Spojitost mezi výkyvy ekonomiky a nezaměstnaností popisuje tzv. Okunův zákon: du = -1/2 x (HDPR – 3%). Tedy pokud reálný HDP roste o 3% nedojde ke změně míry nezaměstnanosti. Pokud by ekonomika rostla rychlejším tempem, nepř. o 5%, potom by došlo k poklesu míry nezaměstnanosti o 1%."

Důležité informace jsou tučně značeny. Otázky jsou zpracované v rozsahu cca 0,5 až 3 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ