1.	Údaje o území

1.1.	Všeobecné údaje

1.1.1.

Geografické vymezení území

1.1.2.

Stávající a plánované využití území

1.1.3.

Základní charakterizace obydlenosti území

1.1.4.

Majetkoprávní vztahy

1.2.	Přírodní poměry zájmového území

1.2.1.

Geomorfologické a klimatické poměry

1.2.2.

Geologické poměry

1.2.3.

Hydrogeologické poměry

1.2.4.

Hydrologické poměry

1.2.5.

Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě

2.	Průzkumné práce

2.1.	Dosavadní prozkoumanost území

2.1.1.

Základní výsledky dřívějších průzkumných prací na lokalitě

2.1.2.

Přehled zdrojů znečištění

2.1.3.

Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů

2.1.4.

Předběžný koncepční model znečištěni

2.2.	Aktuální průzkumné práce

2.2.1.

Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací

2.2.1.1.

Geofyzikální průzkum

2.2.1.2.

Vrtné práce

2.2.1.3.

Vzorkařské práce

2.2.1.4.

Metodika a rozsah laboratorních analýz

2.2.1.5.

Hydrodynamické zkoušky (čerpací zkoušky)

2.2.1.5.3.

Technické podmínky realizace HDZ

2.2.1.5.4.

Postup realizace HDZ

2.2.1.5.5.

Kontrolní činnost

2.2.1.5.6.

Rozpis čerpaných a pozorovaných vrtů

2.2.2.

Výsledky průzkumných prací

2.2.2.1.

Interpretace geofyzikálních měření

2.2.2.2.

Vrtné práce

2.2.2.3.

Výsledky laboratorních analýz

2.2.2.4.

Výsledky hydrodynamických zkoušek (čerpací a stoupací zkoušky)

2.2.2.5

Geodetické zaměření

2.2.3.

Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění

2.2.4.

Posouzení šíření znečištění

2.2.4.1.

Šíření znečištění v nesaturované zóně

2.2.4.2.

Šíření znečištění v saturované zóně

2.2.4.3.

Šíření znečištění povrchovými vodami

2.2.4.4.

Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace

2.2.5.

Shrnutí šíření a vývoje znečištění

2.2.6.

Omezení a nejistoty

3.	Hodnocení rizika

3.1.	Identifikace rizik

3.1.1.

Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů

3.1.2.

Základní charakteristika příjemců rizik

3.1.3.

Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model)

3.1.3.1

Výčet reálných expozičních scénářů

3.1.1.1.

Výčet expozičních koncentrací podle jednotlivých expozičních cest

3.2.	Hodnocení zdravotních rizik

3.2.1.

Hodnocení expozice

3.2.2.

Odhad zdravotních rizik

3.3.	Hodnocení ekologických rizik

3.4.	Shrnutí celkového rizika

3.5.	Omezení a nejistoty

4.	Doporučení nápravných opatření

4.1.	Doporučení cílových parametrů nápravných opatření

4.2.	Doporučení postupu nápravných opatření

"1. Údaje o území

1. 1. Všeobecné údaje

1.1.1. Geografické vymezení území
Zájmová lokalita se nachází v extravilánu Kopřivnice v těsné blízkosti sz. okraje města při silnici směrem na Závišice. Jedná se o zarovnaný povrch na úpatí mírného svahu, který z větší části plynule navazuje na přirozený terén. Terén se uklání k severu až severovýchodu, směrem k silnici III/482 Kopřivnice – Závišice. Nadmořská výška lokality dosahuje 328–332 m n. m.
Odhadovaná plocha bývalé skládky je dle archivních prací cca 12 500 m2. Z výsledků geofyzikálního průzkumu vyplývá, že rozloha skládky činí přibližně 10 650 m2.
V těsné blízkosti lokality (oddělená pouze místní komunikací Kopřivnice-Štramberk) se nachází Lokalita 2 – Jezdecký areál.
Situace zájmového území je graficky znázorněna v příloze č. 1.
Zájmová lokalita náleží pod katastrální území 669393 Kopřivnice a nachází se v jeho severozápadní části. Správní zařazení zájmového území je uvedeno v tabulce č. 2:

Tabulka č. 2: Správní zařazení zájmového území
Kraj Moravskoslezský
Okres Nový Jičín
Obec s rozšířenou působností Kopřivnice
Obec s pověřeným obecním úřadem Kopřivnice

1.1.2. Stávající a plánované využití území
Územní plán Kopřivnice byl vydán Zastupitelstvem města Kopřivnice na jeho 21. zasedání, konaném dne 17. 9. 2009, usnesením č. 437, účinnosti nabyl 6. 10. 2009 (pod č. jedn.:19/2009/SÚP&51852/2009/kvito). Podle výše uvedeného územního plánu jsou pozemky zahrnující prostor bývalé skládky zařazeny do plochy veřejné zeleně (ZV−1, zeleň na veřejných prostranstvích, výměra 0,88 ha). Další změna funkčního využití předmětných pozemků se do budoucna nepředpokládá.
Ze západní strany je prostor bývalé skládky ohraničen asfaltovou komunikací, za níž se dále nachází prostor bývalé skládky TKO (Lokalita 2 – Jezdecký areál), která je plochou RN (rekreace na plochách přírodního charakteru). S výjimkou západní hranice tvořené výše uvedenou komunikací je bývalá skládka obklopena pozemky, které jsou dle platného územního plánu určeny jako plocha k smíšenému obytnému městskému využití (zastavitelná plocha Z28 o výměře 9,7 ha). V současné době jsou tyto pozemky zemědělsky obhospodařované (louky, pole).
Výřez hlavního výkresu územního plánu je uveden v příloze č. 13.
Přehled stávajícího využití kontaminovaného území a přilehlého okolí
Zájmové území se nachází při SZ okraji města. Západní stranou je pouze asfaltovou komunikací oddělen od jezdeckého areálu Bubla City Ranch se zařízením pro chov koní včetně restaurace, který ale není trvale obydlen. V současné době se nejbližší trvale obydlená obytná zástavba nachází cca 70-80 m SV a SZ směrem (několik rodinných domů se zahradami). Nicméně je nutné zdůraznit, že do budoucna podle platného územního plánu může být obytná zástavba vybudována i v těsné blízkosti řešené lokality.
Vlastní prostor bývalé skládky je v současné době využíván jako kynologické cvičiště, je na něm vybudován přístřešek, kotce pro psy a překážky.
Ochrana přírody a krajiny
Nejbližším velkoplošným chráněným územím je CHKO Beskydy, jejíž hranice se nachází necelých 8 km jižním směrem od zájmové lokality. Nejbližšími maloplošně chráněnými územími je NPP Šipka (vápencové skalky s archeologickými nálezy ve Štramberku), PP Váňův kámen na úbočí Bílé hory a PP Travertinová kaskáda v Tiché.
Ve vzdálenosti cca 600 m západně od lokality probíhá hranice přírodního parku Podbeskydí (rozloha 12 800 ha).
Na území města Kopřivnice byly nařízením vlády č. 371/2009 Sb. zařazeny do seznamu Evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 dvě lokality. Jedná se o lokalitu Červený kámen, která zahrnuje území vrchu „Pískovna“ a části lesních komplexů severního svahu Červeného kamene a dále o lokalitu Štramberk, která mimo jiné zahrnuje území Bílé hory.
Zájmová lokalita není součástí žádných prvků územního systému ekologické stability. Ve vzdálenosti cca 150 m SZ od lokality prochází lokální biokoridor. Ve vzdálenosti cca 300 m západně od lokality se nachází lokální biocentrum s názvem Dubina.
Ochrana vodních zdrojů
Lokalita nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů ani se v její blízkosti ochranná pásma vodních zdrojů nevyskytují."

Součástí práce jsou tabulky a schéma o rozsahu cca 20 stran.
Práce neobsahuje přílohy.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ