"a) Vznik a historie Ústavního soudu
První Ústavní soud České republiky zahájil svoji činnost dne 15. července 1993. Toho dne jmenoval prezident republiky do funkce dvanáct z patnácti soudců tohoto soudu, se souhlasem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ( v té době neexistence Senátu ). Stalo se tak jen měsíc poté, co Poslanecká sněmovna schválila zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, který upravil zejména organizaci tohoto soudu a řízení před ním, a za sídlo soudu určil město Brno. Zbývající soudci pak byli jmenováni v listopadu 1993 a v březnu 1994.
Pro území našeho státu nebylo Ústavní soudnictví věcí zcela novou. V únoru roku 1991 byl schválen ústavní zákon a na jeho základě vznikl Ústavní soud ČSFR. Tento federální soud měl dvanáct členů a každá z republik v něm byla zastoupena šesti soudci, jejichž funkční období mělo být sedmileté. Na jeho krátkou historii mohl tedy Ústavní soud České republiky navázat. Ve svém krátkém funkčním období posoudil Ústavní soud ČSFR více jak tisíc věcí a na řadu jeho rozhodnutí ideově navázal ve své činnosti i Ústavní soud České republiky. Sídlem soudu bylo rovněž město Brno.
Počátky ústavního soudnictví můžeme však sledovat již krátce po vzniku Československé republiky. Na základě ústavy z roku 1920 byl v rok poté zřízen zvláštní ústavní soud. Jeho sbor byl sedmičlenný.Tři soudce, včetně předsedy, jmenoval prezident republiky, další čtyři byli do svých funkcí delegováni - dva Nejvyšším soudem a dva Nejvyšším soudem správním. Jejich funkční období bylo desetileté. Když v roce 1931 uplynulo funkční období prvního soudu, byl další soud ustanoven až v roce 1938. V období války však nepůsobil, a po jejím skončení již svoji činnost neobnovil. Činnost prvorepublikového Ústavního soudu je hodnocena jako málo frekventovaná a nepříliš významná.
Jmenováním prvních dvanácti soudců Ústavního soudu v roce 1993 tedy započala nová etapa ústavního soudnictví, navíc v nově se formujícím státě.

Dva nejdůležitější pilíře v historii Ústavního soudu České republiky:
1. Ústavní soud České republiky zahájil svoji činnost 15. července 1993, když prezident republiky jmenoval do funkce dvanáct z patnácti soudců tohoto soudu. Zbývající soudci pak byli jmenováni v listopadu 1993 a v březnu 1994. Nově vzniklý Ústavní soud navázal na činnost předchozího Ústavního soudu ČSFR.

2. Dne 16. června 1993 přijala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zákon o Ústavním soudu č. 182/1993 Sb., který provádí a konkretizuje Ústavu, zejména její čl 88, a který upravuje organizaci tohoto soudu a řízení před ním. Tento zákon určil za sídlo Ústavního soudu České republiky Brno.

II. Kapitoly
b) Organizace Ústavního soudu
Ústavní soud tvoří 15 soudců, které jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž není vyloučeno opakované jmenování. Do výhradní pravomoci prezidenta náleží právo jmenovat ze soudců předsedu a dva místopředsedy.
Předseda Ústavního soudu
a) zastupuje Ústavní soud navenek,
b) vykonává správu Ústavního soudu,
c) svolává zasedání pléna Ústavního soudu (dále jen "plénum"), určuje pořad jeho jednání a řídí jednání,"

Součástí práce je tabulka a schéma o rozsahu cca 1 strany.