"Autor: Michal Viewegh

Vydalo: Nakladatelství Petrov, Brno, 2004

Místo děje: Praha

Kdy se děj odehrává: Současnost a doba asi tak před 25 lety

Hlavní postavy: Tom, Eva, Skippy, Jeff, Hujerová

Vlastní hodnocení: Viewegh se stal mým oblíbeným autorem a tato kniha mě rozhodně nezklamala. Trošku depresivní, nebo spíš taková ze života.

Obsah: Hlavní postavy jsou bývalý spolužáci, kteří se dodnes vídají a každý z nich jakoby „vypráví“ svůj příběh od střední školy až do této doby, kdy jim je 40. Všichni už si připadají „vysloužilí“ a mají ze stárnutí deprese. Je tu porovnáno, jak se chovali na střední škole a jak se chovají teď. Eva a Jeff, tehdejší nejkrásnější dvojice z celé školy, jsou rozvedení a nevychází spolu zrovna nejlíp, Tom si ve svých 35 letech vezme 19 let starou studentku, kterou chvíli učil a asi po dvou letech následuje rozvod, Hujerová, která si na střední svého přítele pouze vymyslela, je vdaná, ale ne zrovna nejšťastnější, Skippy přede všemi tají, že je homosexuál… Na každém třídním srazu porovnávají své úspěchy a neúspěchy, odkrývají stará tajemství (Eva se vyspala ve svých 18 letech s profesorem, kterému bylo přes 40 a Jeff to ani nevěděl) a porovnávají své na první pohled nezajímavé životy.

Ukázka:
„Podle mě Hujerová s tim svym klukem normálně kecá,“ říká Marie tak, abych to slyšela.
Stojí sousedního okna s výhledem na asfaltový dvůr a palcem a ukazováčkem oždibuje zaprášené muškáty. Je o rok starší než já a na rozdíl ode mě kluka skutečně má: uř od loňska chodí s Karlem. Krátce si přičichne k prstům, bez varování se otočí a zpříma na mě pohlédne.
„Jakže se vlastně jmenuje?“
„Libor.“
„A kolik že mu je?“
„Třiadvacet.“
Podaří se mi ovládnout paniku. Podobné otázky sice ohrožují samotné základy mé gymnaziální existence, ale koneckonců jsem na ně připravená.
„Takže něco studuje?“
„Ne,“ odpovím klidně, „nestuduje.“
„A co teda dělá?“
„Elektrikáře,“ říkám. „Doktoři a právníci došli…“
Marie můj pokus o vtip přejde mlčením a pokračuje ve výslechu.
(Hujerová, str. 70-71)"