1.	Sociální evolucionismus 19. století

1.1	Aplikace Darwina na sociální vědy

1.2	John Fergusson McLennan

1.2.1

Historická priorita matrilinearity

1.2.2

„Malthusiánská past“ – infanticida

1.3	J. J. Bachofen

1.3.1

Heterismus, matriarchát, patriarchát

1.3.2

Interpretace antických mýtů: apollónský a dionýský princip

1.4	James George Frazer

1.4.1

Homeopatická a kontagiózní magie

1.5	Edward Alexander Westermarck

1.5.1

Exogamie, incest a rodina

1.6	Robert Ranulph Marett

1.6.1

Animatismus

1.2	Zakládající osobnosti sociálního evolucionismu

1.2.1

Henry Maine

1.2.1.1

Paradigmatický zvrat

1.2.2

Edward Burnett Tylor

1.2.2.1

„Primitivní kultura“

1.2.3

Lewis Henry Morgan

1.2.3.1

Divošství, barbarství, civilizace

2.	Ohlas v soudobé antropologické teorii

2.1	Neoevolucionismus

2.2	Rekapitulace evolucionistické teorie

Dle Morgana po počátečním údobí promiskuity následovala rodina pokrevných příbuzných, poté skupinové manželství bratrů a sester, které vymizelo a jehož jediná zachovaná podobna se udržela v Polynésii. Následovalo skupinové manželství sester a jejich manželů nebo bratrů a jejich manželek. Dalším vývojovým stupněm je soužití několika párů. Vyšší formou rodinného života je patriarchální typ rodiny, polygamní soužití muže s několika ženami. A konečné stádium vývoje je monogamní rodina s árijjským systémem pokrevního příbuzenství.
Největší ohlas ve vědecké veřejnosti mělo Morganovo dílo „Stará společnost“ (1877), kde je zpracována periodicita historického vývoje a jsou zde vytvořeny kategorie dějinných etap lidstva. Historie je zde chápána jako posloupnost tří vývojových etap vývoje společnosti:
1. Divošství (savagery)
2. Barbarství (barbarism)
3. Civilizací (civilization)
Různorodost kultur na zemi je vysvětlována odlišnou rychlostí vývoje národů. Některé zůstaly na úrovni divošství, jiné nepřekročily stupeň barbarství a ostatní, např. evropské národy, dospěly k civilizaci. Toto hledisko bylo vřele přijato Engelsem a ostatními marxisty, protože korespondovalo s jejich přesvědčením, že nejdůležitějším faktorem ve vývoji lidstva je materiální sféra života. Sociální vztahy, umění a náboženství odvozovali od ekonomického základu.
Morgan rozděloval všechny formy státních soustav na dva základní druhy: rodová společnost a stát. Nejnižší jednotkou společenské organizace je rod ze kterého se vyvíjejí frátrie, kmen a kmenová organizace.
Morgan rozeznává tři stupně divošství:
1. Nejnižší stupeň divošství, „dětství lidstva“ kdy hlavní obživou byly plody a ořechy a vzniká artikulovaná řeč. Toto údobí skončilo osvojením ohně a počátky rybaření. Do historické doby se nezachoval žádný kmen na tomto vývojovém stupni.
2. Střední stupeň divošství – je charakteristický nejrozsáhlejší migrací. Skončil vynálezem luku. Na tomto stupni žijí australští domorodci a Polynésané.
3. Nejvyšší stupeň divošství – byl ukončen vynálezem hrnčířství a keramiky. Zahrnuje dnešní indiánské kmeny Jižní Ameriky."