"Švarcsystém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný (zejména s ohledem na daňové zatížení, sociální pojištění nebo i příliš svazující zákoník práce). Běžně se lze setkat se Švarcsystémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních makléřů.
Název Švarcsystém je pojmenován po svém zakladateli benešovském podnikateli Miroslavu Švarcovi. Který ve své továrně všechny zaměstnance propustil, bylo jim zřízeno živnostenské oprávnění a poté s nimi byl uzavřen smluvní vztah na bázi běžné dodavatelské smlouvy. Tím výrazně snížil vysokou cenu práce. Za to, že neodváděl státu pojištění a daň ze mzdy svých zaměstnanců, mu soud udělil trest tři a půl roku odnětí svobody.
Dříve byl tento způsob zaměstnávání v Česku výslovně zakázán zákonem o zaměstnanosti v §13, který se tomuto tématu přímo věnoval. Zmíněný paragraf byl ale při vzniku nového zákoníku práce zákonem č 264/2006 Sb. zrušen a Švarcsystém tedy v současnosti není přímo zakázán, nicméně stále je stání správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků.
Daňové úniky a chybějící odvody na sociální pojištění nejsou jedinými důvody, proč chce stát Švarcsystém potírat. Důvodem proč proti němu brojí kromě ministerstva financí i ministerstvo práce a sociálních věcí je, také skutečnost, že živnostník v roli zaměstnance je oproti zaměstnanci mnohem méně chráněn. Nevztahuje se na něj totiž zákoník práce, ale pouze obchodní zákoník. Nemá tedy žádný nárok na placenou dovolenou, na přestávku na oběd, na pracovní pomůcky, nemůže se domáhat svých práv přes odbory, v případě výpovědi nemá nárok na odstupné jako ostatní zaměstnanci.
Nejčastějším výkladem zákona je, že stačí, aby jedna z podmínek (pracovník je v podřízeném vztahu, má stanovenou pracovní dobu, vystupuje pod jménem firmy, postupuje podle pokynů, využívá firemního vybavení, pracuje na náklady a odpovědnost firmy nebo v jejích prostorách) nebyla splněna a nejedná se o závislou práci. Například pokud pracovník fakturuje alespoň občas ještě jiné firmě, je najat jen na určitou dobu nebo nemá přesně stanovenou pracovní dobu, firma ho zaměstnávat nemusí.
Stát je při vymáhání práva značně bezzubý. Kontrolou by se měly zabývat především inspektoráty práce. „Reagujeme jen na podněty občanů. Po změně zákoníku práce jsme, ale porušování zákazu Švarcsystému neřešili,“ říká například Radek Svoboda z oblastního inspektorátu práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj. Potvrzuje, že kdyby nějaký podnět přišel, řešili by ho, ale upozorňuje, že zákon nestanoví žádnou pokutu, kterou by mohl úřad udělit. Navíc Švarcsystém lze podle něj jenom těžko prokázat. Kontroloři by totiž museli pracovníka sledovat přímo při práci, zda pro něj platí pravidla závislé činnosti. A to většinou nejde. Sami živnostníci proti firmě svědčit nechtějí, protože i z jejich strany je taková spolupráce se „zaměstnavatelem“ nelegální."