"Jedná se o román s autobiografickými rysy. Byl napsán krátce po válce, ale vyšel
až roku 1958. Vyvolal velké diskuze, protože v něm autor pohlíží na válku zcela jinak - odkrývá rozpory mezi vlastenectvím a zbabělým jednáním některých prospěchářských měšťanů. Byl označen jako „plivnutí do tváře hrdinů odboje“ a kniha byla stažena z prodeje. Autor i nakladatelství se stali terčem ideologických útoků. Román byl napsán ve třech jazykových verzích - první verze byla psána slangem tehdejší tzv. zlaté mládeže, poté byla převedena do druhé - spisovné verze. Třetí verze, kterou známe dnes, je kombinací obou verzí předchozích.
Děj románu se odehrává ve východočeském maloměstě Kostelci, jehož předlohou bylo autorovo rodiště Náchod. Je zde zachycen konec druhé světové války - konkrétně květnový týden roku 1945.
Události jsou líčeny z pohledu ústřední postavy a zároveň vypraveče Dannyho Smiřického. Danny je bývalý gymnazista, pracuje v kostelecké továrně a ve volném čase hraje se svými přáteli v amatérské jazzové kapele jako saxofonista. Zažívá lásku k Ireně, účastní se „revoluce“, jejímž střediskem je kostelecký pivovar. Danny se také podílí na zničení německého tanku a je svědkem vražd zajatých Němců, které jsou páchány v pivovaru.
Danny působí jako suverénní, domýšlivý a cynický mladík. Pouze takto ale utajuje své pravé vlastnosti - velkou vnímavost a citlivost. Nelíbí se mu pokrytecký měšťácký život,
z něhož uniká díky společnosti svých přátel a jazzové hudby. Na jeho postavě chtěl autor zachytit atmosféru posledních válečných dnů tak, jak ji prožívala tehdejší mládež.
Román je psán v ich - formě; má podobu určitého deníku. Autenticita je umocňována nejen způsobem vyprávění, ale především rovinou jazykovou. Škvorecký užívá silně hovorového stylu, nevyhýbá se vulgarismům a nespisovným výrazům, ladícím s mladým Dannym i celkovou jazzovou atmosférou."