"Severočeská skupina S.P.S. (neboli Snížená pracovní schopnost), založená v roce 1988, představuje úspěšnou generaci českého punku konce osmdesátých let.

U zrodu kapely stála čtveřice muzikantů, kteří svůj vlastní styl nazývají big bít punk. K tomu big bítu s neodmyslitelnými sóly inklinoval kytarista Petr Kuba, který své působení ve skupině ukončil ještě před vydáním debutového alba "Jsme v hajzlu". Situaci vyvažuje kápo skupiny a téměř výhradní autor celého repertoáru Zděněk Růžička, původně basák, poté kytarista a především zpěvák. Do muziky S.P.S. vnáší punkovou syrovost a melodičnost s patřičnou řízností. Sound kapely dále dotvářejí basák Jiří Šebek a bubeník Vilda Reiner, který skupinu opustil krátce po vydání desky "Jsme v hajzlu".

Svou předpremiéru si odbyli ve své vlastní prostorné zkušebně - v Agitačním středisku (jaká ironie dějin :-). Odtud je zrovna vyhazovali, a tak v den, kdy zde byli naposled, pozvali pár známých a dovalili dva sudy. Sešlo se okolo čtyřiceti lidí a ti to jaksepatří rozpumpovali. Když naposled, tak se vším všudy - stěny vymalovali pivem a "kapánek" to tam celé pozměnili. K dalším agitacím již zřejmě nedošlo, protože se kvapem blížil rok 1989.

Nepočítaje Agitační středisko, svou premiéru si po dvou měsících zkoušení odehráli v jednom hospodském sále v Liberci. Na tamějším nádraží, kam s nimi přijelo okolo dvou desítek fanoušků, už na ně čekaly zesílené hlídky VB. Nezbytné fotografování a legitimování se změnilo v čestný doprovod s kompletní parádou, to jest i se psy. Museli se tenkrát připadat jak angličtí fotbaloví rowdies na svých toulkách Evropou, tak úzkostlivě je hlídali a střežili. Dokonce i onen hospodský sál podrobili v noci pečlivému úklidu...

Hudba a texty S.P.S. se jako již tradičně opírá o tehdejší situaci v české kotlině."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ