"1. Finanční krize obecně
1.1. Definice krizí
V české i světové literatuře nejsou přesně vymezeny hranice mezi pojmy měnová a finanční krize. Většina ekonomů se shodne na tom, že finanční krize je širší pojem, jehož součástí je měnová, bankovní a případně i dluhová krize.

Pod měnovou krizí si představme razantní znehodnocení postiženého měnového kurzu, nejčastěji po spekulativním útoku investorů, přechod do jiného režimu kurzu, značný odliv devizových rezerv či zvýšení úrokových sazeb.

Chceme-li daný stav nazvat krizí bankovní, pozorujeme problémy v bankovním sektoru s nedostatečnou likviditou, nesolventností a následnými zvýšenými výběry bankovních vkladů. Bankovní krize jsou charakteristické především v rozvojových ekonomikách, zatímco ve vyspělejších zemích nejsou problémy se splácením závazků bank, ale obvykle se snížením hodnoty bankovních aktiv. Měnové a bankovní krize jsou velmi často propojeny, nazýváme je tzv. dvojité krize.1

Třetím typem finanční krize jsou krize dluhové. Ty lze rozdělit na vnější a vnitřní. Ve vnější dluhové krizi vláda není schopná splácet svůj zahraniční dluh veřejnému či soukromému sektoru. Vnitřní dluhová krize spočívá v předluženosti domácího sektoru a může vyústit do zamrznutí úvěrového trhu.2

Dílčí krize se mohou vzájemně prolínat, proto ekonomové používají raději komplexnější pojem – finanční krize. Dochází ke zhoršení finančních ukazatelů, jakými jsou ceny aktiv, krátkodobé úrokové sazby, k problémům solvence a likvidity a celkovému negativnímu vlivu na postiženou ekonomiku.

1.2. Obecné znaky krize
Každá krize je něčím charakteristická. Probíhá v jiné době, v jiné ekonomice a za jiných okolností. Nelze popsat všeobecně platné prvky krize, přesto lze některé obecné znaky nalézt.

Ve většině případů je měnová krize vyvrcholením nedobrého vývoje dané ekonomiky. To vyvolá pochyby v řadách investorů, kteří před strachem ze znehodnocení kurzu měny, vymění měnu za jinou.
Ne vždy ale bývá měnová krize předcházena nerovnovážným vývojem ekonomiky. Někdy vzniká z pouhých spekulací investorů z možné devalvace. Počáteční obavy jsou jakousi spouští měnové krize, která odstartuje odlivem kapitálu a následným tlakem na devalvaci měny. Centrální banky se tomu snaží bránit. Ať už protisměrným tokem peněz z jejích rezerv nebo navýšením úrokových sazeb s cílem zpomalit odliv kapitálu ze země. Ne vždy jsou však úspěšné. Měnová krize se nejčastěji projevuje změnou nastavení měnového kurzu. Je rozšířeno fluktuační pásmo, centrální banka nařídí devalvaci nebo je opuštěn režim fixního kurzu a měna přejde na volný nebo řízený floating."

Součástí práce jsou tabulky o rozsahu cca 1 strany. Důležité informace jsou tučně značeny.