"2 Potřeba základních živin a energie u člověka (makronutrienty)

2.1 Potřeba celkové energie

2.1.1 Fyziologická potřeba energie

Veškeré životní pochody našeho organismu potřebují energii, a samotný život je neustálou a nepřerušovanou přeměnou energie. Potrava slouží jako palivo, které tuto nezbytnou energii dodává. Jeden termodynamický zákon říká, že „energie se netvoří, ani se neztrácí, pouze se přeměňuje.“ Potrava tedy dodává energii, kterou náš organismus přeměňuje v energii elektrickou (nervový systém), tepelnou (udržuje tělesnou teplotu) nebo mechanickou (umožňuje pohyb). Produkci energie pro náš organismus zajišťují látky, které jsou spalovány s kyslíkem. Těmito látkami jsou sacharidy, tuky a bílkoviny neboli základní živiny.
Ke správnému využití těchto látek potřebuje naše tělo vitaminy a některé minerální látky (stopové prvky), které působí jako katalyzátory, neboli látky, které spouštějí
a usnadňují četné chemické reakce v našich buňkách. Vitaminy a stopové prvky nepředstavují stavební složky ani energii, je zřejmé, že pro správnou činnost našeho organismu jsou v malých množstvích nezbytné.
Základní energetická přeměna (bazální metabolismus) pokrývá energeticky dostačujícím způsobem všechny vitální funkce člověka. Veškerá lidská aktivita zvyšuje energetické nároky organismu. Jsou sestaveny podrobné tabulky, vyjadřující energetickou náročnost jednotlivých lidských činností. Podle toho se odvíjí konkrétní potřeba krytí energie potravou. Ta je závislá na řadě proměnných jako je věk, pohlaví, tělesná hmotnost, výška a zejména fyzická aktivita. Na bazální energetickou přeměnu proto nasedá spotřeba dodatkové energie, odpovídající nárokům na činnost organismu, a to zejména na trávení, sport, práci, těhotenství a laktaci. Čím je fyzická námaha větší a delší, tím je potřeba energie větší (cit. 1).
Průměrný denní energetický výdej u dospělého se střední fyzickou aktivitou činí přibližně 12000 kJ pro muže a 9500 kJ pro ženy. Tento výdej, vztažen na 1 kg hmotnosti, je vyšší u rostoucích dětí a dále u těhotných a kojících žen (viz tab. č. 1).

2.1.2 Podvýživa jako projev nedostatku celkové energie

Podvýživa je dlouhodobý proces, při kterém se organismu po delší dobu nedostává látek, které by uspokojily jeho fyziologické potřeby. Podvýživa v časném věku vede k opoždění vývoje tělesných orgánů a k poruchám růstu. Nižší tělesná hmotnost přetrvává
i v pozdějším věku.
Malnutricí rozumíme špatnou, neadekvátní výživu nevhodného složení. Malnutrici obvykle ztotožňujeme s pojmem „podvýživa“, i když to nejsou synonyma. Malnutrice může být při nedostatku i při nadbytku potravy. Podstatné je, že je narušen optimální poměr mezi hlavními složkami diety. Často to může být nadměrné množství tuků nebo sacharidů, nicméně termín „malnutrice“ používáme běžně ve smyslu kvalitativně nedostatečné potravy, nejčastěji pro situace, kdy se organismu nedostává bílkovin (proteinová malnutrice nebo kwashiorkor), nebo jde o energeticky neuspokojivou potravu, při které je navíc relativně větší nedostatek bílkovin než sacharidů nebo tuků. Hovoříme pak o proteino – energetické malnutrici nebo marasmu.
Podvýživa může mít různé podoby, od mírných forem, klinicky nerozpoznaných
až po nejtěžší projevy, které bez lékařského zásahu končí úmrtím. Podvýživa v klinické podobě probíhá jako marasmus nebo kwashiorkor. Jsou to stavy spojené s rizikem těžkých poruch v činnosti organismu a psychické činnosti.

2.1.3 Obezita jako projev nadbytečného energetického příjmu

Dlouhodobě nadměrný příjem energie může vést k obezitě a později i k mnoha jejím komplikacím. Podrobně se budu této problematice věnovat v kapitole 4.2.

2.2 Bílkoviny

2.2.1 Funkce a rozdělení bílkovin

Bílkoviny slouží jako zdroj aminokyselin, potřebných k biosyntéze tělesných bílkovin (stavební funkce). Dodávají dva důležité prvky, dusík (N) a síru (S), které nejsou v tucích ani sacharidech obsaženy. Bílkovinnou povahu má mnoho biologicky aktivních látek v těle – např. většina hormonů, enzymů a protilátek. Z tohoto pouze částečného výčtu je vidět jejich naprostá nepostradatelnost. K energetickým účelům jsou konzumované bílkoviny využity pouze při nadměrném přívodu nebo nedostatku sacharidů a tuků ve stravě za patologického stavu hladovění. Jeden gram bílkovin může poskytnout 17 kJ energie.
Z celkového počtu 20 aminokyselin je 8 esenciálních (nepostradatelných): a to valin, leucin, izoleucin, fenylalanin, treonin, metionin, tryptofan, lysin (cit. 18)."

Práce neobsahuje přílohy.