1.	Podnikové plánování

1.1	Rysy podnikového plánování

1.2	Operativní plán

1.3	Prvotní úlohy plánování

1.4	Pořadí a výčet plánů

1.5	Hlavní myšlenky a pojmy

2.	Principy operativního řízení výroby

2.1	Systémy pro operativní řízení výroby

2.2	Operativní plánování výroby

2.3	Řízení výroby

3.	Operativní controlling

3.1

Nástroje

3.2	Tři oblasti operativního controllingu

4.	Srovnání verzí systému

Operativní systém řízení je zaměřen na prosazení daných úkolů. Jeho velikost je v operativním plánovacím systému Günther Zäpfel.

Plánování
Podnikové plánování má za úkol sestavit uzavřený systém dílčích plánů, ve kterých je obsaženo písemně formulované stanovení vypracovaných cílů, opatření a činností potřebných k jejich realizaci. Provádí se na základě daných potenciálů (možností) podniku a s přihlédnutím k budoucím změnám těchto potenciálů. Podnikové plánování se vyznačuje těmito rysy:
o Orientace na cíle: celá plánovací činnost se trvale orientuje v současné době na závazný systém cílů, neboť jen tak lze aktivně utvářet řízení podniku.
o Tvůrčí charakter plánů: tím je myšlen racionální způsob jednání při plánovacích pracích, zvláště schopnost věcně a časově sladit provádění plánovacích úkolů.
o Orientace na budoucnost: toto zaměření se projevuje zvláště v rozpoznání a rozhodování o nezbytných opatřeních k využití budoucích příležitostí, eventuálně k vyvarování se potenciálních nebezpečí. Jedině tak se může pozitivně ovlivňovat hospodářský vývoj podniku.
o Procesní orientace: tento rys se vtahuje na vzájemné závislosti dílčích plánů, které vyžadují trvalou zpětnou vazbu.
Východiskem soustavy operativních plánů je operativní plán odbytu (prodeje). Průměrné podmínky předpokládají, že pokud jde o časový rozsah, jde o plán čtvrtletní (podle průběžné doby výroby, podle období znalosti požadavků prodeje, podle znalostí požadavků na materiál apod.). Operativní plán odbytu vychází z požadavků trhu a to tak, že navazuje na přímé požadavky zákazníků, nebo na prognózy poptávky. Dále pak z kapacitních požadavků výroby, event. nákupu a konečně, v neposlední řadě z vytčených krátkodobých cílů kvantifikovatelných i nekvantifikovatelných. Navazující operativní plán výroby představuje transformaci předchozího plánu odváděné výroby na plán zadávané výroby a to jednotlivých částí finálních výrobků. Metodika operativního plánu výroby je dána typologickými charakteristikami výrobního procesu. Konkrétní metodice pak přísluší větší či menší míra použití jednotlivých standardů (normativů) operativního řízení. Plán nákupu představuje stanovení požadavků na zajištění výroby materiálem, event. na vytvoření potřebných pojistných zásob.

Operativní plánování musí splnit tři následující prvotní úlohy:
o zajištění stavu likvidních prostředků
o dosahování zisku – vytvoření rezerv pro budoucnost
o zvýšení reálné hodnoty kapitálu

V podniku orientovaném na trh by při plánovacím procesu mělo být dodrženo následující pořadí plánů:

1. plán odbytu
2. plán obratu (množství x cena)
3. plán nákladů (variabilní a fixní náklady- kalkulace nákladů)
4. plán zisku
5. plán výroby
6. plán investic
7. finanční plán (řízení likvidity)
8. plán nákupu
9. personální plán
10. plánovaná rozvaha (plánování stavu jmění a kapitálu)"

V textu jsou zřejmě omylem opakovány dva odstavce a závěrečná část je nedokončená. Jazyk této práce je poněkud "šroubovaný" a nezní úplně česky - přemíra substantiv, adjektiv a cizích slov.