"- Česká spisovatelka 19.stol
- Psala převážně ve stylu romantismu a realismu
- Je považována za zakladatelku novodobé české prózy
- V jejich dílech se odrážejí často příběhy z jejího života např. babička
- Hodně cestovala kvůli manželovi, který byl finanční úředník a sbírala pohádky po celém území Česka a Slovenska
- Celý život prožila v chudobě
- Psala především pohádky a povídky
- Dětství prožila v Ratibořicích, nedaleko mněla sídlo Vévodkyně Kateřina Zaháňská, která se objevuje v jejich dílech

Dílo:
- Babička
- Divá Bára
- O dvanácti měsíčkách
- Baruška

Divá Bára
Příběh venkovské dívky, které její okolí přezdívalo „Divá Bára“. Němcová v ní ukazuje, že dobrota srdce a ryzí povaha člověka nesouvisí ani s jeho vzhledem, ani se společenským postavením.
Bára žila se svým otcem, který byl obecním pastýřem. Žili na kraji vesnice Vestec bez maminky. Když byla Bára ještě maličká (v kolébce), maminka se něčeho velmi polekala a zůstala v mdlobách ležet na zemi. Pověrčiví sousedé prohlásili, že dům navštívila polednice. Od té doby maminka byla nemocná a po několika letech zemřela. Pastýř Báru vychovával sám.
Odmalička byla Bára jiná než ostatní děvčata. Nebála se bouřky, uměla plavat a měla obrovskou sílu, byla opálená od sluníčka i ošlehaná od větru, ráda chodila bosa. Lidé si o ní začali povídat, že ji podstrčila do kolébky divá žena, začali se jí vyhýbat. Jedinými přáteli Báry byli Elška z fary (nejdůvěrnější kamarádka; jejich přátelství vydrželo až do dospělosti, přestože Elška byla tři roky v Praze), kostelníkův Josífek (kterého bránila před silnějšími kluky) a pes Lišaj. Když se Elška vrátila z Prahy, svěřila se Báře, že se v Praze zamilovala do mladého lékaře. Elščina teta, panna Pepinka, našla ale Elšce jiného ženicha – správce sousedního panství. Bára se rozhodla, že Elšce pomůže. Bára věděla, že se správce v noci bojí, a tak se převlékla za strašidlo a u hřbitova jej vyděsila. Její přestrojení však bylo odhaleno a Báře byl uložen krutý trest – musela přespat na hřbitově v márnici. Ráno ke hřbitovu přišel myslivec a dozvěděl se, co se Báře stalo. Myslivec se Báře přiznal, že ji miluje, a požádal ji o ruku. Bára se tak ze hřbitova vrátila šťastná, se svým budoucím mužem. Potrestaná, jak si lidé přáli, rozhodně nebyla, spíše naopak."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ