1.

Úvod

2.

Stať

2.1.	Přírodní podmínky

2.2.

Průmysl

2.3.	Významné okresy

2.3.1.

Dvůr Králové

2.3.2.

Trutnov

2.3.3.

Náchod

2.4.

Továrny

2.4.1.

Investiční aktivita majitelů

2.5.	Mzdy dělníků, nezaměstnanost

3.

Závěr

"Přírodní podmínky severovýchodních Čech tvoří dobrou základnu pro rozvoj určitého odvětví průmyslu.V horských oblastech se využívalo lesních masívů jako surovinové základny pro průmysl dřevozpracující.V horské a podhorské oblasti se rozvíjelo lnářství a s ním textilní výroba,která je typická pro celý tento region.Kraj je poměrně chudý na rudy, zatímco v nerudných surovinách je to jeden z nejlépe vybavených krajů.Kvalitní ložiska sklářského a slévárenského písku jsou např. v Andršpachu na Broumovsku. Podstatnou složku k rozvoji hospodářství kraje tvoří suroviny organického původu.Skýtají základ pro velmi rozsáhlý textilní průmysl a také potravinářský průmysl na jihu kraje.

Od počátku 18.století po ztrátě Slezska se velmi rozmohlo severočeské lnářství a ještě v témže století začalo zpracování bavlny.Len zde byl pěstován,ale omezeně a tak se musel později dovážet ze zahraničí,hlavně ze Sovětského Svazu,Francie a Polska. Odbyt lněných výrobků, jako lněné příze,surových obyčejných tkanin,jemných damašků,batistů a kapesníků,směřoval hlavně do nástupnických států,kde se však importu bránili. Proto se hledali vhodné trhy i v ostatních státech. Zde však narážel náš export na výrobky německé, anglické, belgické a francouzské.

Z juty a konopí se vyrábělo hlavně provaznické zboží, plachty, pytle, tkaniny pro slamníky a koberce. I v tomto odvětví byla silná konkurence a to hlavně indická.

Hedvábí se k nám dováželo z Rakouska, Švýcarska, Itálie a Belgie. Zpracovávalo se většinou jen v tkalcovnách a úpravnách. Konkurenci v tomto odvětví představovala hlavně Indie a Japonsko. Proto se hledali zákazníci na vzdálenějších trzích, a to však prodražovalo výrobu. Skutečnost, že došlo k největšímu rozvoji textilních manufaktur a továren v severočeském kraji zapříčinil hlavně vývoj domáckého průmyslu, vhodné přírodní podmínky a pracovní síly. Domácká práce se zde orientovala hlavně na tkalcovství. Textilní průmysl dosáhl své konjunktury před 1.světovou válkou.
V severočeském regionu nebyla průmyslovost rozmístěna stejnoměrně.Okresy,které ležely východně a jihovýchodně od liberecko-jablonecké oblasti měly částečně oslabené hodnoty průmyslovosti.Zastoupení průmyslu sílilo v okresech Vrchlabí a Hostinné. Zcela špičkové průmyslovosti nedosáhl však žádný z těchto okresů.Existovala zde silná skupina okresů s hodnotami vysokými v pořadí Náchod,Trutnov,Dvůr Králové n. L.,Vrchlabí,Broumov,Úpice a Hostinné.

Typická byla pro celý okres,jak jsem se již zmínil,textilní výroba.Výjimku tvořil pouze okres Žacléř s uhelným hornictvím,orientovaným na potřeby oblasti.Uhlí ze Žacléřsko-svatoňovického kamenouhelného revíru bylo většinou určeno k přímému spalování."