"„Tematika Achmatovové je veskrze individualistická. Rejstřík její poezie je omezen až do ubohosti – je to poezie rozčilené paničky, zmítající se mezi budoárem a modlitebnou. Základním tématem jsou milostné erotické motivy, promíšené s motivy smutku, stesku, smrti, mystiky, osudovosti. Pocit osudového zániku – pocit blízký společenskému vědomí vymírajících skupin, pochmurné tóny předsmrtné beznaděje, mystické zážitky spolu s erotikou – to je duchovní svět Achmatovové, jedné ze střepin rozbitého skla šlechtické kultury,
„ starých dobrých časů Kateřiny Veliké“, které nenávratně zmizely ve věčnosti. Někdy je jeptiškou, někdy zase děvkou, správněji děvkou i jeptiškou, která mísí smilstvo s modlitbou.“
Toto vše autora, blahé paměti A.A.Ždanova velmi pohoršovalo. Proč by ne, pan Ždanov měl na tento svůj názor právo jako kritik a koneckonců zas až tak příliš se nemýlil. Horší je, že tyto výroky byly brány jako kádrový posudek, a rozhodovaly tak o osudech lidí; Achmatovová nebyla výjimkou. Navíc ve svém odsudku úplně pomíjí, že byla Achmatovová především velká básnířka bez ohledu na její tematiku, která v tomto výboru z její poezie je opravdu téměř taková, jak ji popsal Ždanov, vynecháme-li ovšem jeho pochybené odsudky.
Výbor z rozsáhlé tvorby Anny Achmatovové se příznačně nazývá „Milostný deník“, název je dílem českých editorů, nicméně přesně vystihuje jejich záměr. Jedná se o jakýsi fiktivní intimní deník, mapující její milostná vzplanutí od nesmělých počátků dívky bezmála dvacetileté:
„Ó jak vás vrátit, týdny, zašlé v mžiku
prchavé chvilky jeho milování.“
Tušíme tu více ještě přání, které je otcem myšlenky. Její pesimistické verše více vypovídají o stavu její dívčí mysli, než o skutečných prožitcích. V některých místech chce mluvit jako zralá žena, ale jak mluví skutečně zralá žena, poznáme až o několik let a stránek dál.
Verše pozdější mapují již skutečný milostný vztah a jsou to verše milostné, ovšem láska je to komplikovaná a nesamozřejmá. Občas tu zazní úplné odevzdání se milenci, převažuje však trýznivost takového vztahu, která ústí v rozluku a opětovné shledání; jedna z básní z doby, kdy měla 32 let, začíná mstivě:"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ