"Epos postrádá jednotnou kompozici - jde vlastně o řetězec kouzelných episod z Artušových románů, z řeckých a římských klasiků a odjinud. Látkou navazuje na Zamilovaného Rolanda od italského básníka 15. století Mattea Bojarda.
V Zuřivém Rolandu líčí básník výpravu Saracenů do Francie proti Karlu Velikému. Karel je poražen, opevní se v Paříži a je obléhán Agramantem, vůdcem pohanů. Do Paříže přichází Rolandův strýc Rinaldo, hledající Angeliku, dceru kytajského císaře, již dobyl Roland za hrdinných bojů v Asii. Angelika Rolanda odmítá, neboť miluje chudého, ale krásného Maura Medora. Rinaldo je poslán pro pomoc do Anglie. Angličané i Skotové se vypraví do Francie, přichází i Ruggiero, který byl zaklet na hradě čaroděje Atlanta. Čaroděj má okřídleného koně, zvaného Hippogryf, a štít, jehož lesk je tak oslnivý, že každý, kdo na něj pohlédne, klesá k zemi. Ruggiero je ze zajetí vysvobozen Bradamantou, jíž čarodějka Melissa věští, že z jejího spojení s Ruggierem vzejde slavné potomstvo. Pohanský král Aghramante je obklíčen v táboře, přivolává pomoc; nastane boj, v němž je Ruggieoro raněn. Přitáhne Rinaldo a Saracéni jsou porážkou přinuceni vrátit se do Afriky. Tam záhy přispěchá křesťanský rek Astolfo se svým loďstvem. Agramante se svými reky podnikne souboj s křesťany a je zabit - křesťané se slavně vracejí do Francie.
Vedle těchto bojů probíhají děje plné lásky, dobrodružství, kouzel a nebezpečí. Ruggiero získá po různých bojích a překážkách Bradamantu. Roland, jenž touží po Angelice, pozná, že Angelika se stala chotí Medorovou, jehož našla těžce raněného a který se její péčí uzdravil. Roland pozná marnost své touhy, zešílí a ničí vše, co připomíná lásku Angeliky k Medorovi. Rytíř Astolfo zuřícího Rolanda chytí a vyléčí jej z jeho šílenství – dává mu vdechovat ztracený rozum z láhve - tu vzal na měsíci, kde je vše, co lidé ztratili. Jen hloupost není na měsící žádná, praví básník – „neb té se od nás hnouti nenapadne“."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ