"Konstrukce Evropské Unie
- konstrukce EU vychází ze Smlouvy o EU, tzv. Maastrichtské smlouvy uzavření v r 1992, která je založena na tzv. třech pilířích
- první pilíř je tvořen 3 Evropskými společenstvími – Evropským společenstvím uhlí a oceli, Evropským hospodářským společenstvím a Evropským společenstvím pro atomovou energii
- další 2 pilíře Unie mají odlišný charakter. Jsou budovány na principu mezivládní spolupráce. Nevytvářejí se zde nadstátní instituce se zvláštními pravomocemi, ale tradiční instituce, které rozhodují na základě konsenzu.
- druhý pilíř zahrnuje SZBP, která souvisí s vývojem evropské integrace
-
SZBP se neustále vyvíjí a reaguje na rozvoj evropské integrace v ekonomické oblasti, na vztahy mezi členskými zeměmi EU i na mezinárodní vývoj.
Společné orgány vytvořené pro Evropská společenství, tj. EK a EP, jsou sice do SZBP zapojeny, hrají však jen omezenou úlohu.
Evropský soudní dvůr nemá ve SZBP žádnou funkci. Vyplývá to z toho, že SZBP není vybavena právními nástroji, jako jsou např. nařízení nebo směrnice Evropských společenství.

Druhý pilíř EU: Společná zahraniční a bezpečnostní politika
SZBP byla věnována hlava V. Maastrichtské smlouvy.
Cíle SZBP EU byly definovány takto:
1. zabezpečit společné hodnoty, základní zájmy a nezávislost Unie
2. posilovat bezpečnost Unie a členských států
3. chránit mír a mezinárodní bezpečnost v souladu s Chartou OSN, Závěrečným aktem KBSE a Pařížskou chartou pro novou Evropu
4. podporovat mezinárodní spolupráci
5. upevňovat demokracii a lidská práva

Stanoví rovněž formy realizace:
1. vzájemné informování a konzultace a jakékoliv záležitosti obecného zájmu
2. definovat společná stanoviska (postoje)
3. koordinovat součinnost v mezinárodních organizacích na mezinárodních konferencích
4. společná opatření a postup

Smlouva o EU zároveň stanovila, že SZBP bude zahrnovat všechny otázky, které mají vztah k bezpečnosti Unie, včetně eventuálního formulování společné obranné politiky, což by mohlo časem vést ke společné obraně. Dohoda o SZBP umožnila, aby EU vystupovala na mezinárodní scéně jedním hlasem a vyjadřovala svou pozici k závažným otázkám mezinárodních vztahů, k ozbrojeným konfliktům, lidským právům a dalším aktuálním otázkám.

Evropská rada
– definovala principy a všeobecné směrnice pro SZBP
- zároveň jí byla svěřena rozhodující role při definování a provádění SZBP
- rozhodovala na základě jednomyslnosti s výjimkou procedurálních otázek, a otázek, na něž platila zásada rozhodování kvalifikovanou většinou
- získala pravomoc rozhodovat o tom, jak bude postupovat ve vztahu ke konkrétním mezinárodně politickým otázkám, kdy jsou dotčeny zájmy Unie
- nástroje, které měla k dispozici, zahrnovaly společná stanoviska, společný postup a společné akce Unie"