"Valenční syntax
• věta bez přísudku není věta (v ČJ neplatí)
• základovou větnou strukturou a jejím jádrem je sloveso
• jednočlenná věta slovesná je jediným příkladem jednočlenné věty
• Moje sestra je velmi roztržitý člověk.
• Například včera ztratila svoje klíče od auta.
• Prohledali jsme bez úspěchu celý byt.
• Přitom lilo od rána do večera jako z konve.
• veškeré přívlastky a mnohá P.U. nejsou součástí minimální věty
• výpověď je základní člen smysluplné promluvy
• ve valenční syntaxi nezkoumáme výpověď ale větu
• některé věci v promluvě mít nemusím, a přesto o nich vím
• valenční syntax není založen na základní skladební dvojici
• p. = přísudek; predikát
• s. = podmět; subjekt
• o. = objekt
• adv.= adverbiale; příslovečná určení
• atv. = atribut; doplněk
• Zablýsklo se. P
• Došlo ke změně. P-O
• Zželelo se mi tě. P-O1-O2
• Banka poslala klientovi peníze. S-P-O1-O2
• Lékař řekl pacientovi pravdu o jeho zdravotním stavu. S-P-O1-O2
• Na sloveso se váží předměty- valenční 1 a víc
• jednovalenční se spojují s podmětem
• bezvalenční netvoří dvojici ani s podmětem
• minimální větné konstrukce
o dala- Máma mi dala hroznou ranou pěstí
o věnovala- Profesorka mi věnovala cennou knížku
o štítí se- Zločinec se štítí velkých, pruhatých čmeláků
o litovali- Spolužáci ho upřímně litovali.
o kručelo- Martinovi kručelo v prázdném břiše
• Kameraman umístil reflektor na střechu- S.P.O.ADV
• Dědeček se stává nevrlým- S.P.
• Větné členy z hlediska valenčního vztahu
o buď nositel větné valence- vážou se na něj další členy (přísudek)
o participanty větné valence- vážou se na nositele (podmět, předmět, ADV.)"

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ