1.	Havajské ostrovy

1.1.	Stratifikace obyvatelstva

1.2.	Dělení kultury

1.3.	Odlišení tříd

1.4.	Ostrovy na Havajském souostroví

1.5.	Historie králů

1.6.

Vliv USA

2.	Ostrovy Mariane

2.1.

Historie

2.2.	Funkce vesnice

2.3.	Hospodářství a rybolov

2.4.	Skladba domů

2.5.	Příklad společenského uspořádání vsi Agama na ostrově Guam

"Mikronésané byli se na těchto ostrovech označovali jako CHAMORROVÉ. Ti se setkali v roce 1520 s Evropany vůbec jako první, když u ostrovů přistál Fernao de Magalhaes. Setkání ovšem nedopadlo nijak dobře a nebylo také vůbec přátelské. Došlo k nedorozumění a Magalhaes nechal spálit 40 indiánských domů a bylo zabito 7 domorodců.
V 17. století obsadili ostrovy Španělé, protože ostrovy ležely přímo na cestě lodí z Mexika (Acapulco) na Filipíny – trasa kudy se dováželo koření do Evropy.
V roce 1668 byla na ostrově Guam. Kolonizátoři přinesli na ostrov nemoci a díky tomu došlo k rapidnímu úbytku obyvatelstva domorodého.
Základem byly vesnice. V jedné vesnici žilo cca 50 – 600 obyvatel. Tyto vesnice leží na pobřeží hlavních ostrovů (Guam, Tinian a Saipan – tři největší a nejdůležitější ostrovy).
Základem hospodářství bylo zemědělská výroba, kokosy, jamy, chlebovník, taro, banány, cukrová třtina a dva různé druhy rýže. Na pobřeží se pěstuje rýže asijská (ta potřebuje dostatek vláhy) a ve vnitrozemí je suchozemský druh rýže. TATO RÝŽE BYLA PĚSTOVÁNA POUZE A JENOM ZDE!!!.
Důležitý byl též rybolov. Domorodci lovili vše co moře dalo. Doplňkovým byl též lov ptákův (ani ne tak kvůli masu, ale kvůli peří) a dále lov netopýrů – kalonové – živí se ovocem. Též sběr divokých plodin.
Při práci na poli užívali rycích holí. Znají též jakési primitivní rýče s plochou kamennou čepelí. Většinu práce na poli vykonávali muži – od přípravy a čištění pozemků, přes setbu až ke sklizni úrody. Ženy se věnují rybářství – staví kamenné rybníčky z kamenů na pobřeží. Připravují jídla, vaří v keramických nádobách (při slavnostních příležitostech ale vaří mužové), pečou maso ve velkých zemních pecích (zemní pec – vyhloubí se díra v zemi, zapálí se zde oheň, kameny se rozžhaví, do jámy se vloží maso zabalené v banánových listech, na to se položí rozžhavené kameny a popel a celé se to zahází popelem a poté zasype hlínou a nechá se několik hodin – maso je poté na půl upečené a na půl udušené).
Muži dále staví domy, plavidla, vyrábějí nástroje z kamenů a perleti. Ženy vyrábějí koše, rohože, keramiku, léky z rostlin a starají se o východu dětí.
Domy se na Mariánských ostrovech stavěly vždy na cca 1 m vysokých sloupech. Měly pravoúhlý půdorys a povětšinou měli sedlovou střechu. I zde byly tzv. mužské domy, kam mužové chodili na noc. Tyto domy byly známy v Mikronésii a Melanésii. V Polynésii byly neznámy. Některé domy měly sloupy též kamenné. Vesnice byly seskupeny mnohdy do jakýchsi řad, tvoříce tak primitivní ulice. Je zde možná difuse evropské vlivu.
Ve vsi AGAMA na ostrově Guam bylo 53 domů výše postavených osob a 150 obydlí prostých lidí. V obydlí žijí rozšířené rodiny (členové rodu + jejich manželští partneři a děti). Na rozdíl od Polynésie a Mikronésie byly tyto rodiny součástí matrilineárních klanů.
Existovaly zde tři třídy:
1. MATUA – aristokracie
2. Svobodní občané:
- ATCHOAT – výše postavení
- MANGATCHANG – níže postavení
3. Otroci"

Cyklus přednášek etnologie Oceánie 9/11.