1.	Pozitivní ekonomie

2.	Normativní ekonomie

3.	Základní otázky normativní ekonomie

3.1.	Cílová funkce ekonomického systému

3.2.	Změny v cílové funkci společnosti

3.3.	Technický pokrok

3.4.	Motivace ekonomických subjektů

"at 1) Cílová funkce ekonomického systému
Pozitivní ekonomie předpokládá, že cílovou funkcí je růst materiálního bohatství společnosti. Ale hned tu vyvstává otázka, zda můžeme toto hromadění užitných statků považovat za růst materiálního bohatství společnosti. Chceme-li vyrobit například větší množství automobilů, logicky spotřebujeme větší množství surovin a tím si vyčerpáváme neobnovitelné suroviny, kterých bude jednou na světě nedostatek. Ale to není vše. Co se bude dít dál ? Samozřejmě se bude při výrobě poškozovat životní prostředí, čímž vzniká společnosti další povinnost vynaložit další prostředky na ochranu životního prostředí.
Můžeme tedy konstatovat, že chování dnešní společnosti nevede k růstu jejího materiálního bohatství, ale k pouhému hromadění užitných statků. Takové chování společnosti je však zcela neracionální a to především proto, že užitné statky jsou vyráběny za cenu neobnovitelných přírodních zdrojů a samozřejmě na účet příštích generací. Společnost je dnes v podmínkách materiálního dostatku, pouze setrvačností v její cílové funkci se nutí k výrobě stále většího množství nepotřebných předmětů. Proč to dělá ? Na tuto odpověď by si měl odpovědět každý sám.

at 2) Změny v cílové funkci společnosti
Po celou dobu vývoje měla společnost jeden jediný cíl – uživit se. Lidé v podstatě vyráběli jen takové statky, které souvisely s uspokojením nejzákladnějších biologických potřeb. Můžeme říct, že tehdy hromadění užitných statků skutečně přispívalo k růstu materiálního bohatství společnosti. V dalším svém vývoji společnost postupně bohatla a rozdělila se na bohaté a chudé. Bohatí si hromadili statky a žili v přepychu. Chudí však neměli co jíst a často se jim nedařilo sehnat i ty základní potřeby pro život. Můžeme říct, že tady racionalita společenského vývoje končí. Bohatí měli spoustu neracionálních potřeb. I přesto normativní ekonomie tvrdí, že každá výroba, i bezprostředně nesmyslná, vede ve svém konečném důsledku k růstu materiálního bohatství společnosti. Naopak, dokud trvá materiální nedostatek společnosti, je hromadění užitných statků základní podmínkou pro růst jejího bohatství. Dnes poprvé není růst bohatství společnosti spojen s růstem jeho materiálního bohatství, ba přímo naopak. Na konec se můžeme uklidnit tím, že se nic nezměnilo, tím chci říci, že si společnost zachovává svoji „tradiční“ cílovou funkci a i nadále považuje za svůj cíl růst svého materiálního bohatství.

at3) Technický pokrok
Technický pokrok je jednou z věcí, na kterou reaguje normativní ekonomie, podle níž je skutečnost, že trh motivuje výrobce ke snižování nákladů. Trh především motivuje k zavádění technického pokroku prostřednictvím toho, že zabezpečuje růst produktivity práce a úsporu času při výrobě. Můžeme říci, že technický pokrok je základem společenských změn. Technický pokrok má mnoho vážných důsledků na společnost, ke kterým patří např. ten, že s růstem produktivity práce roste výkonnost ekonomiky ( to co vyrobil průmysl dříve za celý týden, to dnes vyrobí s novou technikou za několik hodin ). K technickému pokroku tedy můžeme říci to, že kombinací růstu objemu výrobních kapacit s růstem produktivity práce způsobuje lepší materiální uspokojení společnosti."