"Proveďte odbornou komparaci základních rysů hlavních směrů soudobého ekonomického myšlení

Ekonomie bývá tradičně rozdělována na dvě oblasti:
a) mikroekonomii – ta studuje chování jednotlivých subjektů (firem, domácností, bank)
základní otázky které si klade, jsou: „Jak a na základě čeho se rozhodují tyto subjekty“?
„Jak se skutečně chovají“.

b) makroekonomii – ta studuje ekonomiku jako celek a zajímá se o témata, jako jsou např. celková výroba v dané zemi, celková zaměstnanost, platební bilance, státní rozpočet, veřejný dluh apod.

Přístupy k makroekonomickým problémům jsou dva a to:
1) Klasický (neoklasický) – má kořeny v období 1776 v učení skotského ekonoma Adama Smithe. Ten vyslovil myšlenku „ neviditelné ruce“ – toto lze vyjádřit následovně: „existuje-li volný trh a chová-li se každý jednotlivec v souladu se svými ekonomickými zájmy, bude ekonomika dobře fungovat“. Klíčovým předpokladem je existence volných trhů – trhu práce, trhu výrobků a služeb, trhu aktiv. Trhy nesmí být deformovány takovými zásahy, jako jsou: státem zaručené minimální mzdy, „zmrazení“ cen a mezd. Pružnost mezd a cen je zde ústředním předpokladem, neboť v tržním systému plní změny mezd a cen úlohu signál koordinujících akce ekonomických subjektů. Tento přístup je založen na dvou výchozích předpokladech:
- lidé sledují svůj ekonomický zájem
- ceny (i mzda) svým pohybem zajišťují neustálé obnovování rovnováhy na trzích.

V takto řízené ekonomice by měla vláda hrát jen minimální roli.

Tento přístup reprezentují následující teorie:
a) Monetarismus (M. Friedman) – základem je peněžní teorie – peníze ovlivňují reálné ek. procesy. Hlavní problém inflace – ovlivnění inflace stabilním tempem růstu peněžní zásoby. Základním předpokladem stability vnitřního systému je pružné přizpůsobení ceny nabídce i poptávce a schopnost ceny informovat o situaci na trhu. Hospodářská politika se vztahuje k dlouhodobému časovému horizontu. Zásahy vlády mají vytvářet jen institucionální rámec fungování tržního systému.

b) Ekonomie strany nabídky (A. Laffer) – snaží se prosadit nízkou inflaci, která je způsobena vysokými daněmi = snížit daně. Pohled na vládní regulaci je stejný jako mají monetaristé ovšem rozšířen o tvorbu podmínek formování fyzického kapitálu, investic a technického rozvoje cestou daňové politiky. Za hlavní činitele považuje fyzický kapitál a technický rozvoj."