"1. Geneze teorie managementu, fenomén managementu v moderní společnosti
Management -> systém teoretických a praktických řídících činností a znalostí

Řízení -> cílově orientované zvládnutí celku i jeho jednotlivých funkčních činností. Systém metody a řízení organizace placenými zaměstnanci (manažery). Dosahování cílů organizace prostřednictvím jiných

V širším pojetí: odborná disciplína, společenský fenomén (ve smyslu řízení – klasické, vědecké, strategické, marketingové), profese, označení lidí v organizaci, soubor činností realizovaných manažery

Geneze -> Vývoj teorie řízení -> milníkem je kniha skotského ekonoma Adama Smitha: Bohatství národů.
- tovární práce se stroji a dokonalejší technologie vyžadují zcela nové uspořádání a řízení – dělba práce, hlubší spolupráce
- významný příspěvek k rozvoji teorie učinil německý sociolog Max Weber (rozšiřování byrokratických forem organizace)
- představitelé klasické teorie řízení se zaměřili na vytvoření organizace jako celku, představitelé vědeckého řízení věnovali pozornost popisu a řízení individuálních pracovních míst.

2. Principy klasické teorie řízení
• vnesla pořádek do organizace
• představitelé: Henry Fayol, F.W. Mooney, Col. Lyndall
• proces plánování, organizování, řízení, koordinace a kontroly
• výsledek – klasické organizační schéma v hierarchii vztahů nadřízenosti a podřízenosti. Příkaz jde z vrchu organizace přesně vymezenou cestou a vyvolává účinek.

Principy klasické teorie řízení:
1.) pravidlo jednoho nadřízeného (hlavní)
2.) skalární řetězec (linie od nejvýše postaveného k nejníže podřízenému)
3.) řídící kapacita (optimální počet podřízených)
4.) štábní a linioví pracovníci (štábní – poradenské služby -> liniová odpovědnost)
5.) iniciativa
6.) dělba práce (úměrná specializace a decentralizace – subsidiarita)
7.) pravomoc a odpovědnost (rovnováha mezi nima)
8.) centralizace (pravomoci) – vyvážená s optimálním využitím zaměstnanců
9.) disciplína (jako součást psaných i nepsaných pravidel a návyků) př. Japonsko – nikdo neporušuje nepsaná pravidla
10.) sladění osobních zájmů zájmům celku
11.) rovnost (plnění povinností za motivující spravedlivou odměnu)
12.) stabilita pracovních poměrů (podporující stabilizací a odborný růst)
13.) esprit de corps (motivace, sebevědomí, zodpovědnost, pospolitost, obětování se zájmům celku)"

Součástí práce jsou schémata o rozsahu cca 1 strany.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ