"Studie Esej o daru napsaná v letech 1923-1924 je ukázkou toho, že hranice mezi společenskými vědami jsou vytyčeny pouze uměle a zvenčí, ve skutečnosti se úzce prolínají. Maussovu práci tak není možné označit za právě antropologickou, sociologickou či etnologickou, aniž bychom takovou interpretací neomezili její pravý rozsah.
Marcel Mauss byl významným představitelem sociologické školy Èmila Durkheima, která výrazně ovlivnila Claude Lévi-Strausse, a s ním i podobu francouzského strukturalismu. Záměr odhalit sociální struktury, na základě kterých fungují společenské instituce i společnosti samotné, v sobě ostatně nese také Esej o daru. Na rozdíl od Strausse však Mauss při popisu kultur a společností běžně užívá pojmy jako jsou „primitivní“ či „zaostalí“, jež klade do protikladu k „civilizovaným“ , a které zakladatel strukturalismu odmítal coby hodnotící. Mohli bychom to zčásti přisoudit chybějícímu pojmosloví- Mauss na několika místech problematiku terminologie naznačuje a zmíněná slova odděluje aspoň uvozovkami, jinde si však čtenář může přečíst také o „skutečně primitivních kmenech, jako jsou ty australské“ . Na pozadí těchto Maussových tendencí lze rozpoznat vliv evolucionismu. Ten stojí také za autorovým předpokladem univerzality a jednotného směru vývoje, na jehož základě ve své studii porovnává kultury.
Dle srovnatelného modelu, pro který je typické směřování od jednoduchého ke složitějšímu, je možné nahlédnout celou strukturu knihy, tvořenou čtyřmi částmi. První z nich je věnována popisu základních prvků systému darů, jak je autor nachází u společností vzdálených evropské, respektive euroamerické. V následující části se téma komplikuje, a zahrnuje složitější společenské struktury. Poslední dva oddíly se oproti předešlým výrazněji vztahují k tradicím naší kultury. Na příkladu historických právních systémů upozorňují na paralely, které panují mezi společnostmi. Ukazují, že skryté principy jakékoli výměny, a ekonomiky vůbec, zůstávají stejné i po proměně její vnější podoby. Pomyslným nejvyšším schodem je část čtvrtá, ve které se Mauss snaží formulovat, co z dosažených závěrů vyplývá pro naši společnost i pro nás samotné. Vedle morálního zamyšlení přináší také zcela nový náhled na ekonomiku, a právě díky tomu bývá označován za zakladatele ekonomické antropologie."

Katedra sociologie a andragogiky

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ