"Starožidovská hudba:
• Spolu s hudbou antického Řecka a Říma se stala židovská hudba základem křesťanského hudebního umění (křesťanské hudební umění tvoří páteř dalšího vývoje evropské hudby).
• Hudba nebyla u Židů uměním v pravém slova smyslu, neboť byla těsně spjata s bohoslužbou → převaha hudby vokální, jejíž povaha byla hymnická až patetická.
o V době patriarchů a soudců převažuje hymnický charakter. Největší rozkvět v době králů (zvláště Davida a Šalamouna).
• Kromě vokální hudby samozřejmě existovala i instrumentální hudba, především lidová a taneční.
• Hudební nástroje byly většinou přejímány ze Sýrie
o Kinnor = obdoba řecké Kithary
o Tof = buben
o Šofar nebo keren = beraní roh
o Chasosrah = rovná kovová trubka
• Nejvýznamnější hud. formou - žalm = zhudebněné básnické úryvky Bible
o Byly recitovány na jediném tónu, pouze na konci byl jednoduchý melodický pohyb, avšak například v knihách Mojžíšových exponovaný koloraturní zpěv.
o Způsob přednesu:
 Antifonicky = střídání dvou sborů
 Responsoriálně = střídání sólistů se sborem
o Někdy byl žalm zahájen antifonou (předzpěvem), která se pak opakovala ještě jednou na konci
o Velký vliv na gregoriánský chorál.
• Židovské hudba byla založena na pětitónových stupnicích, nejčastěji na anhemitonické pentatonice
• Synagogální zpěvy z pozdějších dob po vzniku křesťanství nebyly již většinou projevem ryze židovským, byly totiž prosyceny řadou prvků hudby babylónské, helénistické i národů syrských."

Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ