"Úvod
V knize Sama mezi indiány zaznamenal etnograf Ettore Biocca životopis Heleny Valero, která mu svůj příběh sama vypověděla. Umožnil tak čtenářům nahlédnout do života a kultury Yanoámů, Indiánů žijících v pralese mezi Brazílií a Venezuelou. Valero žila mezi Yanoámy přibližně od svých dvanácti let, kdy byla unesena muži z kmene Kohorošiwetariů. Naučila se jejich řeči i zvykům, dospěla mezi nimi, stala se manželkou a matkou. Její vazba ke „světu bílých“ se ale nikdy zcela nevytratila a také Yanoámové ji po celou dobu znali jako Napaňumu, bílou ženu. Po mnoha letech od Indiánů i se svými čtyřmi syny odešla. Znovu si osvojila svou mateřskou řeč a v době, kdy se s ní na jedné ze svých výprav setkal Ettore Biocca, již byla schopna podat ojedinělé svědectví a osvětlit tak do té doby neprozkoumaná místa ze života Yanoámů.
Kniha je rozdělena do tří částí. V první části popisuje Valero události od svého prvního kontaktu s Indiány až po setkání s kmenem Namoeteriů a jeho náčelníkem Fusiwem, který se měl později stát jejím manželem. Období, které prožila jako Fusiwova manželka, je věnována druhá část knihy, která končí smrtí Fusiwa. V poslední části hovoří Valero o životě se svým druhým manželem, Akawem z kmene Punabueteriů, o svém hledání cesty k „bílým“ a nakonec také o návratu k nim.
Svůj referát jsem však nepojala jako převyprávění příběhu Heleny Valero. Myslím si, že jeho podání v knize je cenné především pro svou autentičnost, které žádné převyprávění nemůže docílit. Místo toho bych se chtěla zaměřit na poznatky o Yanoámech, které lze mezi vzpomínkami Valero nalézt, a na okamžiky z jejího života, které s nimi souvisí. Referát je rovněž rozdělen na tři části, ve kterých se však kapitoly z knihy prolínají. První část je věnovaná každodennímu životu Indiánů v jednom kmeni; způsobům získávání obživy, stavění obydlí i příbuzenským vztahům. Druhá část se zabývá vzájemným střetáváním různých indiánských kmenů, jejich přátelským setkáváním i válčením. Ve třetí části práce se věnuji duchovnímu světu Yanoámů, šamanismu a víře v nadpřirozeno.

I.
Mezi zvyklostmi Indiánů různých kmenů mohou být jistě drobné rozdíly. Co se týče stravy, záleží především na tom, jak hojně se co v které oblasti vyskytuje. Významnou složkou obživy je maso. Muži se vydávají na lov, aby mohli zpátky donést maso divokých prasat, opic, tapírů, pásovců i ptáků. Ženy se musejí spoléhat především na úlovek svých manželů. Rybolov oproti tomu není výhradně mužskou ani ženskou záležitostí."

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ