1.

Úvod

2.	Založení realistické České strany lidové

3.	Rozpor s politikou mladočechů

4.	Nutnost formulace vztahu s Uherským státem a Rakouskem

5.	Kulturní a vzdělávací role

6.	Změna na Českou stranu pokrokovou

7.	Vztah s mladočechy

8.	Masarykova politika

9.	Členové strany

"V posledních letech 19. století Masarykovi stoupenci očividně směřovali ke zformování svých řad v samostatnou politickou stranu. Byla to doba, kdy mladočeši, strana, v níž na počátku desetiletí Masaryk zahájil svou politickou aktivitu, stanula na vrcholu své politické úspěšnosti. Výrazem těchto úspěchů byla Badeniho jazyková nařízení a vedoucí pozice Josefa Kaizla jako ministra financí.
Masaryk a jeho političtí stoupenci ovšem vůči této mladočeské politice zaujímali kritický postoj, protože ji pokládali za příliš služebnickou.
Ustavující sjezd Masarykovi realistické strany, která oficiálně přijala jméno Česká strana lidová, se konal 31. března a 1. dubna 1900. Sjezd přijal politický program, jenž je také souhrnným vyjádřením Masarykových politických názorů. Masarykovi stoupenci se od jiných politických stran odlišovali především tím, že chtěli národ vést k demokracii, to je snažit se vychovat dobře informovanou, odpovědnou veřejnost, která by byla schopna účinné účasti na politice.
V tehdejších poměrech představovala základní politický problém dohoda s Němci v českých zemích. Masaryk si přál dohodnutí takové, jímž bude zabezpečena úplná rovnoprávnost.
V dualistické monarchie bylo nutno formulovat postoj Čechů k uherskému státu, zejména s ohledem na Slováky, protože nám nemůže být lhostejno, aby větev našeho slovanského národa, Slováci, byli zkracováni potlačováni. O Slovácích na sjezdu ještě promluvil dr. Herben, a ten citoval větu s jednoho dopisu, kde se psalo. ,, Na sjezdu, prosím nezapomínejte, že národ český je také pod Tatrami.
Problémem základního významu byl ovšem vztah k rakouskému státu. Masarykovo stanovisko je zachyceno v bodu o zahraniční politice. V politice zahraniční přejeme si v zájmu našeho národa, aby Rakousko zaujímalo roli vynikající a co možná vůdčí, aby provozovalo politiku doopravdy světovou. Přejeme si politiku zabezpečující domácí výrobě odbyt a aby byla politika více hospodářská i lidovější.
Specifickým problémem české politiky bylo tzv. historické české státní právo, o něm Masaryk říká, Lid rozumí heslem: státní právo politickou samostatnost, právo na politickou samostatnost, tím ovšem určen je jasně a určitě cíl-neshody počínají teprve, až se má říci, jak tento cíl také uskutečnit.
Masarykovi političtí stoupenci přispěli nemálo ke kulturnímu a politickému povznesení lidových vrstev českého národa. O tom bylo později řečeno: Strana lidová zůstávala především věrna zásadě vzdělávati český lid a její členové se účastnili kulturních akcí po celých Čechách. Kromě přednášek působila stran lidová i tiskem a to již roku 1893 začali vydávat revue Naše Doba a v prosinci 1899 se týdeník Čas změnil v obdeník a v roce 1900 dokonce v deník."