"Úvod
Tento referát je věnován knize profesora Jana Sokola nazvané Moc, peníze a právo, respektive jejím prvním dvěma částem. První část knihy otevírá problematiku moci. Skládá se ze čtyř na sebe navazujících kapitol, ve kterých se autor zabývá především významem moci ve společnosti, její proměňující se rolí i toho, jak tuto roli chápe jednotlivec. Předmětem druhé části díla jsou především peníze, text však také dále rozvíjí téma první pasáže knihy, na kterou plynule navazuje.

Moc
Profesor Sokol vychází ze skutečnosti, že člověk je společenský tvor, který nežije izolovaně od ostatních jedinců. Kromě toho, že společnost vyžaduje jistou organizaci a uspořádání, lidé v ní žijící se musejí umět prosadit. A právě tady vzniká problematika moci.
Ono „prosazování se“ a s tím související sociální hierarchie není vlastní pouze lidským společnostem, můžeme ji sledovat také u dalších živočichů. Autor na příkladu chování slepic uvnitř skupiny nastiňuje čtenáři jev klovacího řádu. Přisuzuje mu nemalý význam: tento fenomén podle něj „vyvrací velmi rozšířenou představu, že absence či zhroucení řádu v lidské společnosti by musely vést k „válce všech proti všem“.“ Pro živočichy s pamětí, kteří jsou navíc schopni se vzájemně rozlišovat, představuje klovací řád možnost omezení násilných konfliktů ve skupině, neboť pokud předešlý konflikt dopadl jednoznačně, pamatují si to, a příště jej nemusí opakovat. „I kdyby slabší jaksi zapomněl, silnějšímu stačí, když se ožene nebo jinak naznačí, co by následovalo- a slabší mu uhne z cesty.“ Lidská společnost, přestože i zde je ve výjimečných případech možné se s klovacím řádem setkat, je uspořádána odlišně.
Výhodným prostředkem k prosazení se a zajištění bezpečí, o něž člověk usiluje, je spolupráce jakožto vztah založený na vzájemné podpoře. Sdružování může vést k hromadění moci v určitých rukou a to pak ke vzniku panství, což je téma, kterému se autor věnuje ve třetí kapitole své knihy. Zabývá se zde v první řadě mocí ve společnostech, které jsou schopny hromadit majetek a které se tedy objevily až po vzniku zemědělských společností, když člověk přestal být poután k půdě a mohl začít shromažďovat zásoby. Taková moc si klade za cíl chránit nejen lidské životy, ale také majetek."