"Exotické a orientální kultury:
• Egyptská hudba:
o Dechové nástroje flétnového typu
o Harfy o 4 až 21 strunách
o Lyra (asi ze Sýrie)
o Hudba byla plná vznešenosti a vyrovnanosti
o Egyptská Stará říše používala pětitónových bezpůltónových stupnic = anhemitonická pentatonika
o Pozdní Egypt = hemitonická pentatonika (pentatonika i s půltóny). Chromatické půltónové kroky vtiskly této hudbě citlivější, měkčí, ale též nejvóznější charakter.
o Hudba byla hled vedle koupání nejoblíbenější zábavou starých Egypťanů
• Čínská hudba:
o Vyznačovala se výrazovou střízlivostí (stejně jako čínská filosofie a ostatní obory vzdělanosti)
o V čínské hudební teorii byly hojně pěstovány různé kosmologické, číselné a symbolické vztahy.
o Číselná melodika byla budována výhradně na anhemitonické pentatonice
o Rytmika se vyznačovala přísně přehlednou pravidelností (na rozdíl od Japonců, kteří, ač žáci Číňanů, si spíše libovali v útvarech rytmicky nepravidelných
• Indická hudba:
o Velmi se lišila od čínské přesnosti, dala by se považovat až za extatickou
o Bohatá rozmanitost tónového materiálu
o Indové užívali stupnic, které vznikaly rozdělením oktávy na 22 dílů Změnami velikosti jednotlivých částí, popřípadě vynecháním určitých kroků, vznikaly nové a nové stupnice.
o Indické melodické myšlení bylo postaveno na rágách (= melodických modelech, ve kterých bylo možno zřetelně rozeznat tón počáteční, centrální a finální.)
 Rágy měly symbolický charakter (byly spjaty s různými náladami, denní i roční dobou)
 Vycházely z rozmanitých nástrojových barev či určitého způsobu zpěvu.
• Syrsko-fénická hudba:
o Velmi emoční hudba
o Známými hudebními centry byla města Tyrus a Sidon
o Hudba budována na tetrachordickém (čtyřtónovém) základě. Odtud se znalost tetrachordu pravděpodobně dostala do hudby řecké.
• Asyrsko-babylónská hudba:
o Oblast Mezopotámie
o Byl zde nalezen snad první přímý hudební pramen v dějinách hudby. Byl to notovaný zpěv o stvoření světa s doprovodem dvanáctistrunné harfy
 Hliněná destička se zápisem této skladby je uložena v berlínském muzeu.
 Skladbu rozluštil německý badatel Kurt Sachs
 Má pentatonický základ
• Všechny tyto kultury byly a dodnes jsou ovlivňovány různými náboženstvími (buddhimus, hinduismus, islám) aj.
• Tyto kultury nazýváme exotickými, jelikož používali jiný stupnicový systém, používaly jiné intervaly než půl a celé tóny, popřípadě tvořily tóny při zpěvu a hře na nástroj jiným způsobem, než je obvyklé v Evropě.
Shrnutí:

• Hudební kultury:
o Čínská
o Japonská
o Indická
o Egyptská
o Mezopotámská
o Babylónská
o Asyrská
o arabsko-perská

• Doklady o bohatě rozvitém hudebním životě, který měl velký náboženský a společenský význam.
• Propracované hudební teorie (pentatonické stupnice v Číně 2000 l.p.n.l., pokusy o temperované ladění v Japonsku, zvláštní stupnicové řady a tóniny v Indii, v Arabii a v Persii).
• Doloženy hudební nástroje (posvátný velký buben v Mezopotámii, flétny, šalmaje, primitivní loutny a harfy ad.)
• Hudební prameny však nepřímé (zbytky nástrojů, zmínky o hudebních produkcích v literárních dílech)."

Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ