"Hudba antického Řecka

Nejvyspělejší a nejznámější kultura starověku. Je rovněž ve službách náboženství a státu, ale vedle toho velký význam etický a estetický - stává se poprvé uměním v pravém slova smyslu. Platón a Aristoteles ji považují za činitele formujícího mravnost společnosti.
Období mykénské (2000-1500 p.n.l.) - počátky, důkazem orientálního původu jsou hudební nástroje kithara (rámcový dřevěný drnkací nástroj) a aulos (dvojjazyčný dřevěný dechový nástroj, hrálo se vždy na dva najednou).
Období homérské (8.století p.n.l.) - zpěv aiodů oslavující slavné činy (melodická schémata zvaná nomos)
Období olympské (přelom 8. A 7.století p.n.l.) - legendární hudebník Olympos z Mýsie (750p.n.l.) považován za "objevitele" hudby, jeho žák Thaletas prý objevil sborový zpěv.
Období klasické (7.-5.století) - nové žánry hudby: sborový zpěv, tanec, epická píseň, auletika, kitharistika a zvláště písňová lyrika (básnířka Sapfó, Alkaios, Anakreón). Rozvoj řecké tragédie - jakási všeumělecká díla, v ní sborové scény, ale i ariózní, melodramatické i ryze instrumentální části, zvláště Aischylos (Orestela), Sofokles (Oidipús), Eurypides (Médeia, Elektra).
Od 5.století - osamostatnění hudby z rámce ostatích umění, zdůraznění její subjektivity.
V hélenistickém období ovládla řecká hudba celou římskou říši (od 2.poloviny 4.století p.n.l.). Od 2. A 3. Století našeho letopočtu úpadek římské hudby nakonec podlehla nastupující kultury křesťanské.
Z nejstarších zachovalých památek řecké hudby:
• Zlomek z Euripidova Oresta (5.stol.p.n.l.)
• Dva hymny na Apollóna vytesány na zdi v Deltách (2.stol. p.n.l.)
• Píseň Seikilova z náhrobku v Trallesu (jihovýchodně od Smyrny v malé Asii) (1.stol.p.n.l.)
• Tři hymny Dionysovy (na múzy, Helia a Nemesis( (2.stol.)
• První pythická óda Pindorova (4.-6.stol.)
Řecká hudební teorie
Ovlivnila evropský vývoj více než samotná hudební tvorba. Velmi propracovaná. Několik škol:"

Důležité informace jsou tučně značeny.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ